Vytvořte si svůj životní styl dříve, než Vám ho vytvoří život sám Srdečně vás vítáme na stránkách našich publikací. Jsme VitaHarmony, s.r.o., rodinná firma, která již po generace spojuje přírodní síly s vědeckými poznatky, abychom vám pomohli vytvářet zdravější a harmoničtější životní styl. Naše hodnoty Naším cílem je nabízet vám produkty, které jsou více než jen doplňky stravy. Jsou to originální řešení, která čerpají z tradičních surovin a spojují je v unikátních recepturách, kde se příroda a věda prolínají v dokonalé harmonii. Snažíme se vždy vytvářet hodnotu, která převyšuje cenu, protože věříme, že skutečné zdraví nemá být luxusem, ale dostupným standardem. Naše zaměření Věnujeme se všem, kteří chtějí aktivně pečovat o své zdraví a předcházet komplikacím spojeným s nevhodným životním stylem či výživou. Naše produkty ocení ti, jejichž potřeba specifických živin přirozeně roste – ať už vlivem životní etapy, náročného zaměstnání, nebo zvýšené fyzické zátěže. Jsme tu pro běžné lidi, kteří chtějí žít lépe. Proč VitaHarmony? • Účinnost a kvalita: Naše doplňky stravy jsou výsledkem pečlivého výběru surovin a neustálé inovace, která navazuje na dlouholeté tradice. • Hodnota převyšující cenu: Nabízíme více než jen produkt – nabízíme přístup k harmonickému životnímu stylu. • Originální řešení: Přinášíme unikátní receptury, které nenajdete nikde jinde. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 2 • Šetrnost k přírodě: Respektujeme životní prostředí a pečujeme o něj stejně jako o vaše zdraví. Naše služby Nejsme jen výrobci doplňků stravy, ale především partneři na vaší cestě ke zdraví. Zakládáme si na osobním přístupu, protože věříme, že každý z vás má své jedinečné potřeby. Náš tým je vždy připraven naslouchat a nabídnout vám řešení na míru, která předčí vaše očekávání. Vaše zdraví a spokojenost jsou pro nás na prvním místě, a my se těšíme, že máme možnost být s potěšením ve vašich službách. Děkujeme, že jste se rozhodli vložit svůj čas i svou důvěru do tradiční rodinné firmy VitaHarmony, s.r.o.. S úctou, Vaše VitaHarmony
Jak přispívají k našemu zdraví a proč jsou naší nepostradatelnou součástí? „Zdraví začíná v trávicím traktu.“ Hippokrates Co jsou probiotika? Kapitola 1
Poznání mikroorganismů, které obývají naše tělo, a především těch, jež můžeme vědomě využívat k podpoře svého zdraví, je rychle se rozvíjející oblastí moderní medicíny. Probiotika, často označovaná jako „přátelské bakterie“, zaujímají klíčové místo v tomto výzkumu. Co jsou probiotika? Probiotika představují živé mikroorganismy, které při dostatečném množství přinášejí hostiteli zdravotní benefit.1 Typicky jde o bakterie mléčného kvašení (např. Lactobacillus, Bifidobacterium) či o kvasinky (např. Saccharomyces boulardii). Pro označení „probiotikum“ musí být splněny tyto podmínky: • Životaschopnost při průchodu trávicím traktem. • Bezpečnost (nepatogenita, netoxicita). • Vědecky doložený přínos pro zdraví člověka (zlepšení funkce střev, podpora imunity aj.). FAO/WHO definuje probiotika jako: „Živé mikroorganismy, které, jsou-li podávány v odpovídajícím množství, přinášejí zdravotní prospěch hostiteli.“2 V praxi to znamená, že přípravek (či potravina) musí obsahovat účinný, vědecky prozkoumaný a klinicky ověřený kmen, aby se mohl nazývat probiotikem. Původ slova „probiotikum“ a jeho význam Termín „probiotikum“ vychází z latinského „pro“ (značící „pro“) a řeckého „bios“ (tj. „život“). Doslova tak znamená „pro život“. Za prvopočátek myšlenky probiotik je často považována práce Élieho Metchnikoffa (nositele Nobelovy ceny, 1908), který studoval dlouhověkost u lidí konzumujících zakysané mléčné výrobky.3 • Původní přístup: Odlišit se od konceptu „antibiotik“ (látek „proti životu“), které sice hubí patogeny, ale mohou přitom narušit rovnováhu přirozené mikroflóry. • Myšlenka podpory života: Probiotika pomáhají udržovat a obnovovat přirozenou skladbu střevních mikroorganismů, které mají vliv na mnoho oblastí lidského zdraví. Proč jsou probiotika důležitá pro zdraví? 1. Podpora střevní mikroflóry • Střevní mikrobiom je nezbytný pro trávení živin, tvorbu vitaminů a ochranu před patogeny.4 • Probiotika napomáhají udržovat rovnováhu (tzv. eubiózu) a předcházet dysbióze. 2. Posílení imunitního systému • Přibližně 70 % imunitních buněk sídlí ve střevech.5 • Řada studií potvrzuje, že správné složení střevní mikroflóry ovlivňuje i celkovou imunitní reakci organismu. Úvod do světa „přátelských bakterií“ Kapitola 1.: Co jsou probiotika? 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 4
3. Zlepšení trávení a vstřebávání živin • Probiotické kmeny mohou pomoci rozkládat laktózu a další složky, což prospívá zejména osobám s intolerancí mléčných produktů.6 • Některé druhy se uplatňují při prevenci či zmírňování průjmových onemocnění (např. průjmy po antibiotikách). 4. Ovlivnění psychického zdraví • Studie poukazují na osu střevo–mozek, kde střevní bakterie mohou ovlivňovat produkci neurotransmiterů (např. serotoninu).7 • „Psychobiotika“ označují probiotické kmeny, které mohou mít pozitivní vliv na náladu a zvládání stresu. Závěrečné shrnutí a doporučení V této kapitole jsme si vysvětlili základní pojem probiotik, jejich původní význam a důvody, proč jsou pro naši pohodu a zdraví tak zásadní. Přestože jsou „mikro“ svými rozměry, jejich vliv v našem těle je „makro“. Doporučení pro praxi: • Zařaďte do jídelníčku fermentované potraviny – např. jogurt, kefír, kysané zelí. • Vyberte si ověřený doplněk – čtěte etikety, zaměřte se na konkrétní kmen, počet CFU a kvalitu zpracování. • Dbejte na komplexní přístup – zdravá strava a životní styl, dostatek vlákniny a hydratace zvyšují účinnost probiotik. Reference 1.Hill, C., et al. (2014). The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 5 and appropriate use of the term probiotic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 11(8), 506–514. 2.FAO/WHO. (2006). Health and nutritional properties of probiotics in food including powder milk with live lactic acid bacteria. Online dostupné PDF 3. Metchnikoff, E. (1908). The Prolongation of Life: Optimistic Studies. New York, G. P. Putnam’s Sons. 4. Sekirov, I., et al. (2010). Gut microbiota in health and disease. Physiological Reviews, 90(3), 859–904. 5. Sanders, M. E., et al. (2013). Probiotics and prebiotics in intestinal health and disease: from biology to the clinic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 10(9), 585–596. 6. Szajewska, H., et al. (2013). Lactobacillus rhamnosus GG for treating acute gastroenteritis in children. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, 57(5), 691–698. 7.Dinan, T. G., & Cryan, J. F. (2017). Gut–brain axis and neuropsychiatric disorders: Basic concepts and clinical implications. JAMA Psychiatry, 74(5), 463–464. Kapitola 1.: Co jsou probiotika?
Kapitola 2 Fascinující svět mikroorganismů, které ovlivňují zdraví, imunitu i náladu. „Neviditelný svět je klíčem k našemu přežití.“ Louis Pasteur Mikrobiom: Vaše neviditelné společenství
V moderním pojetí zdraví je stále zřejmější, že střeva nejsou jen pouhým „trávícím strojem“. Naopak se ukazuje, že jsou úzce propojena s mnoha aspekty našeho organismu – od imunity až po psychiku. Abychom lépe porozuměli funkci „přátelských bakterií“ v našich útrobách, je nutné se seznámit se základními pojmy, které s probiotiky bezprostředně souvisejí. Probiotika vs. Prebiotika vs. Synbiotika Abychom uměli rozeznat účinné strategie, jak harmonizovat střevní mikroflóru, je třeba rozlišit několik pojmů: Probiotika • Definice: Živé mikroorganismy, které ve vhodných dávkách přispívají ke zlepšení zdraví hostitele.1 • Příklady: Rody Lactobacillus, Bifidobacterium či kvasinka Saccharomyces boulardii. • Hlavní přínos: Udržení či obnovení rovnováhy střevní mikroflóry, podpora trávení, imunity a dalších tělesných funkcí. Prebiotika • Definice: Nestravitelné složky potravy, které selektivně podporují růst a aktivitu prospěšných střevních bakterií.2 • Příklady: Inulin, fruktooligosacharidy (FOS), galaktooligosacharidy (GOS). • Hlavní přínos: Slouží jako „potrava“ pro probiotické bakterie, a tím vytvářejí vhodné podmínky k jejich množení. Synbiotika • Definice: Kombinace probiotik a prebiotik, která má synergický efekt pro hostitele.3 • Příklady: Doplňky stravy či potraviny (např. jogurty obohacené o vlákninu), kde se spojují probiotické kmeny s vhodným zdrojem prebiotické vlákniny. • Hlavní přínos: Prospěšné mikroorganismy spolu s jejich „potravou“ mohou ještě efektivněji zlepšit stav střevního mikrobiomu. Mikrobiom – co to je a jak ovlivňuje naše zdraví? Definice a složení • Mikrobiom (někdy též mikrobiota) označuje souhrn všech mikroorganismů v daném ekosystému, u člověka zejména ve střevech, ale i na kůži, v ústech či jiných sliznicích.4 • Mikroorganismy zahrnují bakterie, viry, houby a prvoky. Většina z nich je neškodná nebo dokonce prospěšná. Kapitola 2.: Mikrobiom: Vaše neviditelné společenství Základní stavební kameny střevního ekosystému 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 7
Jak se mikrobiom formuje • Od narození: První osídlení střeva nastává již při porodu (vaginální porod vs. císařský řez), kdy dítě získává mikroorganismy z matčina těla i okolního prostředí. • Kojení a rané dětství: Mateřské mléko obsahuje prebiotické oligosacharidy, které podporují růst prospěšných bakterií (Bifidobacterium). Kojenci a batolata tak budují svůj „základ“ střevního mikrobiomu. • Dospívání: Vlivem změn ve stravě, hormonů a životních podmínek se mikrobiom neustále vyvíjí. • Dospělost: Střevní mikroflóra je již relativně stabilní, ale může se měnit podle životního stylu, nemocí či užívání léků (zejména antibiotik). • Stáří: Může dojít k poklesu rozmanitosti mikrobiomu, což přispívá ke zvýšené náchylnosti k infekcím a dalším obtížím. Funkce a význam • Podpora trávení: Rozklad potravy, produkce esenciálních látek (vitaminy K, B12 a krátké mastné kyseliny) a usnadnění vstřebávání živin.5 • Imunitní rovnováha: Interakce mikroorganismů se slizniční imunitou ovlivňuje zánětlivé reakce a obranyschopnost. • Osa střevo–mozek: Komunikace mezi střevní mikrobiotou a centrální nervovou soustavou může ovlivňovat naši náladu a psychické zdraví.6 Mikrobiální variabilita • Individuální skladba: Každý člověk má jedinečný „mikrobiální otisk“, který závisí na genetice, prostředí, stravě i životním stylu. Příklad: Člověk se stravou bohatou na rostlinnou vlákninu bude mít vyšší podíl bakterií, jež tuto vlákninu fermentují, a tím produkují zdraví prospěšné látky. • Dynamická rovnováha: Mikrobiom je proměnlivý – mění se v průběhu života, ale i v krátkodobém horizontu. Faktory jako onemocnění, užívání antibiotik, výrazná změna jídelníčku nebo stres dokážou složení mikroflóry posunout směrem k nežádoucímu stavu. Přesto se mikrobiom do určité míry umí sám obnovit, zvláště pokud má dostatek „správných“ živin (prebiotik) a je podpořen probiotickými bakteriemi. • Rozmanitost mikrobů: Rozmanitý mikrobiom je obvykle odolnější vůči škodlivým vlivům a často spojen s lepším zdravím. Nízká diverzita mikrobiomu (např. v důsledku opakovaných antibiotických terapií či jednostranné stravy) může vést ke zvýšené citlivosti na záněty, infekce nebo potravinové alergie. Přirozená rovnováha střevní mikroflóry Eubióza • Označuje stav, kdy je střevní mikroflóra v harmonii a převažují prospěšné kmeny bakterií. • Projevuje se dobrým trávením, stabilní imunitou a menší náchylností k infekcím. Dysbióza • Nerovnováha, kdy se přemnoží patogenní či potenciálně patogenní bakterie na úkor těch prospěšných.7 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 8 Kapitola 2.: Mikrobiom: Vaše neviditelné společenství
• Může vést k trávicím obtížím, zánětům, alergiím, případně i k poruchám psychického rázu (např. úzkosti). Faktory ovlivňující rovnováhu • Strava: Nadbytek průmyslově zpracovaných potravin, nedostatek vlákniny či konzumace přemíry cukrů mohou mikroflóru destabilizovat. • Antibiotika: Hubí nejen patogeny, ale i prospěšné bakterie; po ukončení léčby je vhodná cílená obnova. • Stres: Prokázané negativní dopady na složení mikrobiomu. • Věk, genetika, prostředí: Dlouhodobé, obtížně ovlivnitelné faktory. Závěrečné shrnutí a doporučení Tato kapitola vysvětlila, co jsou to prebiotika a synbiotika a jak se liší od probiotik. Zároveň jsme se blíže podívali na význam slova „mikrobiom“ a na faktory, které ovlivňují přirozenou rovnováhu střevní mikroflóry. Znalost těchto pojmů je základním krokem k porozumění toho, jak lze cíleným užíváním probiotik a vhodnou úpravou životního stylu posílit vlastní zdraví. Doporučení pro praxi: • Zvyšujte příjem prebiotické vlákniny – např. z luštěnin, cibule, česneku, pórku nebo celozrnných obilnin. • Kombinujte probiotika s prebiotiky (synbiotika) – tím dosáhnete synergie pro růst a aktivitu prospěšných bakterií. • Sledujte složení jídelníčku a omezte nadměrné množství rafinovaných cukrů, které mohou podpořit růst nežádoucích mikroorganismů. Reference 1.Hill, C., et al. (2014). The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 11(8), 506–514. 2. Roberfroid, M. (2007). Prebiotics: the concept revisited. The Journal of Nutrition, 137(3 Suppl 2), 830S–837S. 3. Schrezenmeir, J., & de Vrese, M. (2001). Probiotics, prebiotics, and synbiotics—approaching a definition. The American Journal of Clinical Nutrition, 73(2), 361s–364s. 4.Huttenhower, C., et al. (2012). Structure, function and diversity of the healthy human microbiome. Nature, 486(7402), 207–214. 5. Sonnenburg, J. L., & Bäckhed, F. (2016). Diet–microbiota interactions as moderators of human metabolism. Nature, 535(7610), 56–64. 6.Dinan, T. G., & Cryan, J. F. (2017). The microbiome–gut–brain axis in health and disease. Gastroenterology Clinics of North America, 46(1), 77–89. 7. Petersen, C., & Round, J. L. (2014). Defining dysbiosis and its influence on host immunity and disease. Cell Microbiology, 16(7), 1024–1033. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 9 Kapitola 2.: Mikrobiom: Vaše neviditelné společenství
Kapitola 3 Historický vývoj probiotik od tradičních kultur až po moderní vědu. „Tradiční vědomosti jsou základem moderní vědy.“ Neznámý autor Probiotika včera a dnes
Od nepaměti se lidé snažili uchovávat a zpracovávat potraviny tak, aby se prodloužila jejich trvanlivost a zvýšila jejich stravitelnost. Jednou z nejstarších a nejpřirozenějších metod je fermentace, tedy kvašení. Jak se později ukázalo, právě tento proces hraje klíčovou roli při vzniku a růstu „dobrých bakterií“, které dnes označujeme jako probiotika. Historický přehled používání fermentovaných potravin Starověké civilizace a fermentace • Mezopotámie a Egypt: Dochází k prvním doloženým záznamům o kvašení obilí a mléka pro výrobu chleba, piva či jogurtových nápojů.1 • Asie: Miso, kimchi, sójová omáčka a další fermentované produkty se stávají běžnou součástí jídelníčku a mnohde i základem obživy.2 • Evropa: Kvašené zelí a mléčné výrobky (kefír, jogurt) v horských oblastech Balkánu či Kavkazu jsou historicky spojovány s dlouhověkostí a odolností vůči nemocem.3 Zdravotní přínosy fermentace v tradičních kulturách • Tradiční lidová medicína často připisovala fermentovaným pokrmům „očistné“ či „léčebné“ účinky. • Konzumace fermentovaných nápojů (kvašené mléko, kombucha) bývala spojována s lepším trávením, silnou imunitou a vyšší energetickou hladinou. • V mnoha kulturách se fermentované potraviny využívaly i jako přírodní konzervační metoda pro udržení živin v obdobích neúrody. Objev probiotik a jejich vývoj Élie Metchnikoff a počátek vědeckého zkoumání • Přelom nastal v roce 1908, kdy ruský imunolog Élie Metchnikoff (nositel Nobelovy ceny) v rámci pozorování balkánských obyvatel konzumujících kysané mléčné výrobky vyslovil hypotézu, že „přátelské bakterie“ hrají roli v procesu zdravého stárnutí.4 • Metchnikoffova teorie o vytěsňování nežádoucích mikroorganismů pomocí „dobrých“ bakterií otevřela pole pro moderní výzkum probiotik. 20. století a rozvoj mikrobiologie • K rozšíření konceptu probiotik přispěla mikrobiologická revoluce: objev Petriho misek, kultivačních metod a nových typů mléčných bakterií. • Výzkum kmene Lactobacillus bulgaricus a dalších laktobacilů prokázal, že určité mikroorganismy mohou prospívat střevnímu zdraví člověka. • Postupně se definovaly standardy pro klinicky účinné kmeny a začaly se objevovat první doplňky stravy s deklarovaným obsahem probiotik. Současné trendy • Důraz na klinické studie: Vědci se snaží o přesné určení, které konkrétní kmeny pomáhají při jakých obtížích. Historie a tradiční poznatky Kapitola 3.: Probiotika včera a dnes 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 11
• Technologický pokrok: Nové metody umožňují genetické sekvenování mikrobiomu a tím i hlubší porozumění interakcím mezi mikroorganismy a lidským tělem. Tradiční způsoby podpory střevního zdraví Kvašené mléčné výrobky • Jogurt, kefír, acidofilní mléko – základem je řízené kvašení mléka pomocí mléčných bakterií (Lactobacillus, Bifidobacterium). • Původně domácí výroba (kladný přístup k čerstvosti a lokálním surovinám) – dnes i průmyslová produkce, kde se klade důraz na výběr konkrétních kmenů. Kvašená zelenina • Kysané zelí, kimchi, pickles – společný jmenovatel je mléčné kvašení, které zvyšuje nutriční hodnotu a prodlužuje trvanlivost. • Tyto potraviny bývají bohaté na vitamin C, některé vitaminy skupiny B a řadu minerálních látek.5 Dlouhověkost a tradice • V mnoha kulturách (např. na Kavkaze, v Japonsku) se fermentované výrobky považují za „elixír života“ a jsou nedílnou součástí jídelníčku starších generací. • Tyto tradice často odrážejí empiricky ověřenou zkušenost, že pestrá fermentovaná strava pomáhá udržovat dobré trávení a celkovou vitalitu. Závěrečné shrnutí a doporučení Historický pohled na fermentaci a vznik probiotik dokládá, že lidská společnost již odnepaměti intuitivně využívala „sílu bakterií“ k uchování potravin a ochraně zdraví. S rozvojem mikrobiologie a biotechnologií se otevřely možnosti, jak přesněji zkoumat účinnost konkrétních kmenů a jejich uplatnění v prevenci i léčbě různých onemocnění. Doporučení pro praxi: • Zařaďte do svého jídelníčku tradiční fermentované potraviny – podpoříte tak diverzitu a rovnováhu střevního mikrobiomu. • Kombinujte tradici s moderními poznatky – staré osvědčené metody (jako je kvašení) lze doplnit cílenými probiotickými doplňky, jejichž účinek je ověřen klinickými studiemi. Reference 1. Steinkraus, K. H. (1997). Classification of fermented foods: worldwide review of household fermentation techniques. Food Control, 8(5-6), 311–317. 2. Tamang, J. P., Shin, D. H., Jung, S. J., & Chae, S. W. (2016). Functional properties of microorganisms in fermented foods. Frontiers in Microbiology, 7, 578. 3. Farnworth, E. R. (2003). Handbook of Fermented Functional Foods. Boca Raton: CRC Press. 4. Metchnikoff, E. (1908). The Prolongation of Life: Optimistic Studies. New York, G.P. Putnam’s Sons. 5. Hunaefi, D., Akumo, D. N., & Smetanska, I. (2013). Effect of fermentation on antioxidant properties of red cabbages. Food Biotechnology, 27(2), 181–198. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 12 Kapitola 3.: Probiotika včera a dnes
Kapitola 4 Proč jsou přínosy probiotik podloženy vědeckými studiemi? „Věda je poezií reality.“ Richard Dawkins Probiotika pod lupou: Co říka věda?
Moderní výzkum probiotik přináší stále hlubší porozumění tomu, jak tito „přátelští mikrobi“ ovlivňují lidský organismus. Dřívější empirické poznatky vycházející z dlouhé historie fermentace se prolínají s výsledky klinických studií a laboratorních experimentů. Díky tomu dnes existuje řada důkazů poukazujících na důležitou úlohu probiotik v oblasti zdravého trávení, vyvážené imunity i psychické pohody. Mechanismus účinku probiotik: Jak fungují? Konkurence vůči patogenům • Probiotika vytvářejí kyselé prostředí (např. produkcí kyseliny mléčné), které může bránit růstu patogenních bakterií.1 • Některé kmeny se dokážou navázat na střevní epitel, zabírají tak místo potenciálním patogenům a posilují ochrannou bariéru střeva. Produkce prospěšných metabolitů • Bakterie mléčného kvašení produkují krátké mastné kyseliny (např. butyrát), které jsou důležité pro zdravý stav střevních buněk a regulaci zánětlivých procesů.2 • Tyto metabolity mohou ovlivňovat metabolismus glukózy a lipidů, což přispívá k lepší regulaci tělesné hmotnosti. Modulace imunitního systému • Probiotické kmeny interagují s buňkami imunitního systému (např. dendritickými buňkami, lymfocyty) ve střevech a mohou ovlivnit jejich reakce.3 • Dochází k vyvažování imunitní odpovědi, což napomáhá snižovat přehnané zánětlivé reakce a současně posilovat slizniční imunitu. Osa střevo–mozek • Vybrané kmeny (Lactobacillus helveticus, Bifidobacterium longum) ovlivňují produkci neurotransmiterů (např. serotoninu, GABA), a mohou tak zasahovat do psychického stavu.4 • Komunikace mezi střevy a centrálním nervovým systémem (tzv. gut–brain axis) získává na významu zejména při zkoumání stresových reakcí a neuropsychiatrických poruch. Vliv probiotik na různé oblasti zdraví Trávení a střevní zdraví • Regulace průjmových a zácpových stavů: Například Lactobacillus rhamnosus GG snižuje trvání infekčních průjmů 5 a normalizuje střevní peristaltiku. • Podpora bariérové funkce: Probiotika pomáhají snižovat propustnost střevní stěny a brání pronikání škodlivin do krevního řečiště. • Dráždivý tračník (IBS): Některé studie poukazují na příznivý efekt konkrétních kmenů (např. Bifidobacterium infantis) při zmírňování nadýmání, bolestí břicha a nepravidelného vyprazdňování.6 Imunitní systém • Ochrana před respiračními infekcemi: Dlouhodobá konzumace vybraných kmenů přináší mírné snížení frekvence nachlazení a zkracuje dobu potřebnou k uzdravení.7 Kapitola 4.: Probiotika pod lupou: Co říka věda? Současné vědecké poznatky 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 14
• Alergie a ekzémy: Přiměřená modulace imunitního systému může snižovat přecitlivělost, například při atopické dermatitidě.8 Psychobiotika – vliv na psychické zdraví • Úleva od úzkosti a deprese: Výzkumy ukazují, že podávání určitých kmenů (např. Lactobacillus helveticus R0052, Bifidobacterium longum R0175) vede ke snížení úzkosti a zlepšení nálady.9 • Stres a kognitivní funkce: Probiotika mohou ovlivnit uvolňování stresových hormonů (např. kortizolu) a podporovat lepší kognitivní výkon.10 Prevence nemocí spojených se střevním mikrobiomem • Zánětlivá onemocnění střev (IBD): Ulcerózní kolitida a Crohnova choroba se často spojují s narušeným mikrobiomem, přičemž podpora probiotiky může zmírňovat zánět a snižovat frekvenci relapsů.11 • Alergie a autoimunitní poruchy: Správná diverzita mikrobiomu se pojí s nižší mírou alergických reakcí, astmatu nebo některých autoimunitních onemocnění.12 Klinické studie a jejich výsledky Metaanalýzy a systematické přehledy • Přínosy probiotik se opakovaně ukazují při průjmových onemocněních, snižování doby průběhu rotavirových infekcí u dětí a prevenci antibiotické asociované kolitidy.13 • U IBS (syndromu dráždivého tračníku) se některé kmeny (např. Bifidobacterium) jeví jako užitečné pro zmírňování symptomů, přestože se výsledky mohou lišit podle podtypu IBS i individuálních dispozic. Vybrané velké studie • V oblasti psychobiotik se prokázalo zlepšení zvládání stresu a úzkostných stavů ve srovnání s kontrolní skupinou, i když dlouhodobější výzkum je nezbytný k ověření udržitelnosti účinku. • Při podpoře imunity byly zaznamenány nižší incidence infekcí horních cest dýchacích a kratší doba jejich trvání při pravidelném užívání probiotik. Limity výzkumu • Účinnost probiotik je vázána na konkrétní kmen (tzv. kmenová specificita). • Nedostatečná standardizace v dávkování a délce podávání komplikuje vzájemné porovnání výsledků různých studií. • Výsledky mohou ovlivnit faktory jako genetika, dietní zvyklosti nebo životní styl. Závěrečné shrnutí a doporučení Z dosavadních poznatků vyplývá, že probiotika hrají důležitou roli v podpoře zdraví střev, imunity i psychické pohody. Mechanismus účinku je komplexní a zahrnuje jak přímou regulaci složení střevní mikroflóry, tak nepřímé ovlivňování funkce imunitního systému a mozku. Doporučení pro praxi: • Zvážit individuální potřeby – každý organismus reaguje odlišně, je vhodné vybírat specifické kmeny podle zdravotního stavu, věku a dalších faktorů. • Konzultace s odborníkem – při závažnějších zdravotních obtížích je vhodná odborná rada ohledně vhodného kmene a dávkování. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 15 Kapitola 4.: Probiotika pod lupou: Co říka věda?
• Kvalitní výrobky – důraz na jasně deklarované složení, počet CFU a stabilitu kmenů, aby byl zajištěn deklarovaný efekt. • Celostní přístup – podporu probiotik lze umocnit zdravou životosprávou, rozumným přísunem vlákniny a vyhýbáním se nadměrnému stresu. Reference 1. Schrezenmeir, J., & de Vrese, M. (2001). Probiotics, prebiotics, and synbiotics— approaching a definition. The American Journal of Clinical Nutrition, 73(2), 361s–364s. 2. Canani, R. B., et al. (2011). Probiotics for treatment of acute diarrhoea in children: randomised clinical trial of five different preparations. BMJ, 343, d5098. 3. Round, J. L., & Mazmanian, S. K. (2009). The gut microbiota shapes intestinal immune responses during health and disease. Nature Reviews Immunology, 9(5), 313–323. 4.Dinan, T. G., & Cryan, J. F. (2017). The microbiome–gut–brain axis in health and disease. Gastroenterology Clinics of North America, 46(1), 77–89. 5. Szajewska, H., et al. (2013). Lactobacillus rhamnosus GG in the primary prevention of eczema in children: a randomized controlled trial. The Journal of Allergy and Clinical Immunology, 131(5), 1379–1381. 6. Whorwell, P. J., et al. (2006). Efficacy of an encapsulated probiotic Bifidobacterium infantis 35624 in women with IBS. The American Journal of Gastroenterology, 101(7), 1581–1590. 7. Hao, Q., et al. (2015). Probiotics for preventing acute upper respiratory tract infections. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2, CD006895. 8. Kuitunen, M., et al. (2009). Probiotics prevent IgE-associated allergy until age 5 years in cesarean-delivered children but not in the total cohort. Journal of Allergy and Clinical Immunology, 123(2), 335–341. 9. Messaoudi, M., et al. (2011). Assessment of psychotropic-like properties of a probiotic formulation (Lactobacillus helveticus R0052 and Bifidobacterium longum R0175) in rats and human subjects. British Journal of Nutrition, 105(5), 755–764. 10. Allen, A. P., et al. (2016). Bifidobacterium longum 1714 as a translational psychobiotic: Modulation of stress, electrophysiology and cognitive performance in healthy volunteers. Translational Psychiatry, 6(11), e939. 11. Sang, L. X., et al. (2014). Remission induction and maintenance effect of probiotics on ulcerative colitis: a meta-analysis. World Journal of Gastroenterology, 20(47), 18007–18014. 12. Kuo, C. H., et al. (2013). Gut microbiota and allergic disease. Asthma Research and Practice, 2(1), 1–12. 13. Allen, S. J., et al. (2010). Lactobacilli and bifidobacteria in the prevention of antibioticassociated diarrhoea and Clostridium difficile diarrhoea in older patients (PLACIDE). Lancet, 382(9900), 1249–1257. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 16 Kapitola 4.: Probiotika pod lupou: Co říka věda?
Kapitola 5 Přirozené zdroje probiotik v potravinách. „Příroda je nejlepším lékařem.“ Galén Kde hledat probiotika?
Znalost konkrétních druhů probiotických kultur a jejich dostupných zdrojů usnadňuje výběr vhodného řešení pro posílení mikrobiální rovnováhy ve střevech. Probiotika lze najít v široké škále potravin i doplňků stravy, přičemž každá varianta má své specifické složení a přináší odlišné benefity. Nejznámější druhy probiotik Rod Lactobacillus • Charakteristika: Patří mezi bakterie mléčného kvašení, které produkují kyselinu mléčnou a podílejí se na fermentačních procesech.1 • Příklady kmenů: Lactobacillus rhamnosus GG, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus helveticus. • Benefity: Podpora trávení a imunity, zmírnění průjmových onemocnění, možný příznivý vliv na psychiku. Rod Bifidobacterium • Charakteristika: Přirozené osídlení tlustého střeva, typicky převažuje v kojeneckém období.2 • Příklady kmenů: Bifidobacterium longum, Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium infanis. • Benefity: Účast na metabolismu sacharidů, produkce mastných kyselin s krátkým řetězcem, podpora slizniční imunity, možná účinnost u syndromu dráždivého tračníku. Rod Saccharomyces • Charakteristika: Jedná se o kvasinky, z nichž je nejznámější Saccharomyces boulardii.3 • Benefity: Stabilita při průchodu žaludečním prostředím, využití v prevenci a léčbě některých střevních infekcí a průjmů (např. antibiotikem indukované průjmy). Další rody a kmeny • Streptococcus thermophilus, Enterococcus faecium či méně běžné rody (Propionibacterium, Leuconostoc) se také řadí mezi potenciálně prospěšné mikroorganismy.4 • Jejich použití bývá častější ve specifických oblastech (např. výroba sýrů či terapeutické doplňky). Přírodní zdroje probiotik Fermentované mléčné výrobky • Jogurt: Základem jsou bakterie mléčného kvašení (Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, Streptococcus thermophilus). V některých výrobcích se přidávají další probiotické kmeny (např. Lactobacillus acidophilus).5 • Kefír: Obsahuje bakterie i kvasinky, které společně vytvářejí specifické kefírové zrno bohaté na rozmanité mikroorganismy. • Acidofilní mléko či skyr: Tradiční výrobky s vysokým obsahem proteinů a určitými probiotickými kulturami. Kvašená zelenina a další fermentované produkty • Kysané zelí: Bohaté na vitamin C, minerály a bakterie rodu Lactobacillus. • Kimchi: Korejská varianta fermentované zeleniny (většinou čínského zelí s chilli), často Typy probiotik a jejich zdroje Kapitola 5.: Kde hledat probiotika? 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 18
s bohatou paletou laktobacilů. • Miso, sójová omáčka: Tradiční asijské fermentované potraviny z luštěnin a obilovin. • Kombucha: Fermentovaný čaj s obsahem octových bakterií a kvasinek, charakteristický pro svou jemně kyselou chuť a možný obsah lehce perlivých bublin. Domácí a řemeslné produkty • Pickles: Různé druhy nakládané zeleniny (okurky, mrkev, ředkvičky) v solném nálevu. • Fermentované nápoje (např. vodní kefír, tibetská houba): U domácích variant se může lišit obsah kmenů v závislosti na použité startovací kultuře. Doplňky stravy Kapsle, tablety a prášky • Deklarované kmeny: Informace na obalu obvykle uvádějí přesný druh (rod, druh a kmenové označení) a počet CFU (kolonií tvořících jednotky). • Stabilita: Některé doplňky vyžadují uchovávání v chladu, jiné jsou vyráběny s technologií umožňující stabilitu i při pokojové teplotě.6 Specifické indikace • Při užívání antibiotik: Kapsle s kmeny Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii či kombinované preparáty pro prevenci průjmu. • Pro děti: Doplňky často nabízeny ve formě kapek nebo sáčků, určené pro podporu vývoje střevního mikrobiomu v raném věku.7 • Pro cílenou terapii: Vyšší koncentrace (např. nad 10^9 CFU) nebo speciální kombinace kmenů pro konkrétní obtíže (IBS, IBD, ekzémy atd.). Synbiotika • Spojení probiotik s prebiotiky (vlákninou) v jedné kapsli či tabletě. • Prebiotika (např. inulin, FOS) podporují růst probiotických bakterií, čímž zesilují výsledný efekt.8 Závěrečné shrnutí a doporučení Různé druhy probiotických mikroorganismů se mohou lišit svými účinky, a proto je vhodné věnovat pozornost složení daného produktu či potraviny. Kromě známých rodů Lactobacillus a Bifidobacterium se na trhu objevují také kvasinky Saccharomyces boulardii nebo méně časté bakteriální kmeny. Přirozenými zdroji probiotik jsou fermentoné potraviny, zatímco doplňky stravy nabízejí snadno kontrolovatelnou koncentraci a složení kmenů. Doporučení pro praxi: • Vyhledávat ověřené produkty – důraz na kontrolované zdroje, jasně deklarované kmeny a u doplňků stravy vhodnou formu uchovávání. • Střídat různé zdroje – rozmanitost příjmu (kefír, kimchi, kombucha, jogurt) podporuje pestřejší složení střevního mikrobiomu. • Doplnit prebiotickou složku – vláknina (např. inulin) zlepšuje podmínky pro růst probiotik, ať už z potravin nebo doplňků. • Respektovat potřeby jednotlivců – některé osoby mohou preferovat kapsle nebo tablety, jiným vyhovuje přirozená konzumace fermentovaných potravin. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 19 Kapitola 5.: Kde hledat probiotika?
Reference 1.Axelsson, L. (2004). Lactic acid bacteria: classification and physiology. In: Lactic Acid Bacteria, Salminen S. & von Wright A. (Eds.), 1–66. New York: Marcel Dekker. 2. O’Callaghan, A., & van Sinderen, D. (2016). Bifidobacteria and their role as members of the human gut microbiota. Frontiers in Microbiology, 7, 925. 3. McFarland, L. V., et al. (2010). Saccharomyces boulardii: biotherapeutic agent for various enteric diseases. World Journal of Gastroenterology, 16(22), 2785–2800. 4. Leroy, F., & De Vuyst, L. (2004). Lactic acid bacteria as functional starter cultures for the food industry. Trends in Food Science & Technology, 15(2), 67–78. 5. Farnworth, E. R. (2003). Handbook of Fermented Functional Foods. Boca Raton: CRC Press. 6. Sanders, M. E., et al. (2018). Probiotics and prebiotics in intestinal health and disease: from biology to the clinic. Gastroenterology, 154(2), 448–464. 7. Szajewska, H., et al. (2013). The role of probiotics in prevention of antibiotic-associated diarrhea in children. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, 57(5), 689–695. 8. Schrezenmeir, J., & de Vrese, M. (2001). Probiotics, prebiotics, and synbiotics—approaching a definition. The American Journal of Clinical Nutrition, 73(2), 361s–364s. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 20 Kapitola 5.: Kde hledat probiotika?
Kapitola 6 Důležité rady pro výběr probiotik na míru vašim potřebám. „Zdravé rozhodnutí je prvním krokem ke zdravému tělu.“ Thomas Edison Jak vybrat správná probiotika?
Rozmanitost probiotických kultur, rozdílné požadavky jednotlivců i široká nabídka na trhu mohou vést k nejasnostem při volbě nejvhodnějšího přípravku. Kritériem úspěchu je nejen kmenová specificita, ale také forma a správné dávkování. Jak vybrat správné probiotikum podle potřeby? Stanovení cíle • Zlepšení trávení (průjmy, zácpy) • Podpora imunity či prevence alergií • Psychobiotika pro psychickou rovnováhu • Specifické obtíže (např. atopický ekzém) • Doplnění k antibiotické léčbě Posouzení zdravotního stavu • Věk (děti, dospělí, senioři) • Akutní či chronická onemocnění (konzultace s lékařem) • Užívání dalších léků (možné interakce) Kmenová specificita • Každý kmen může mít odlišný mechanismus účinku a působit efektivněji na určité potíže.1 • Lactobacillus rhamnosus GG je často spojován s prevencí a léčbou průjmových stavů, zatímco Bifidobacterium infantis může mít výraznější vliv na syndrom dráždivého tračníku.2 Kritéria kvality probiotik Počet CFU (kolonie tvořících jednotek) • Vyšší počet CFU (např. 108–1010 na dávku) obvykle zvyšuje šanci, že se ve střevě dostatečně uplatní požadovaný kmen.3 • Počet živých bakterií by měl být garantován do konce doby minimální trvanlivosti, ne pouze při výrobě. Deklarace konkrétního kmene • Na obalu by mělo být uvedeno přesné pojmenování (rod, druh a kmenové označení). • Kmenová reference zajišťuje transparentnost a možnost dohledat klinické studie vztahující se k dané kultuře. Stabilita a způsob uchovávání • Některé přípravky vyžadují uchovávání v chladu, jiné jsou stabilizované tak, aby odolávaly teplotě okolí.4 • Technologie (např. lyofilizace) chrání bakterie před vlhkostí a teplem, což zvyšuje jejich životaschopnost. Přítomnost prebiotik • Kombinace probiotik s prebiotiky (synbiotika) podporuje přežívání a množení bakterií ve střevě. • Inulin, fruktooligosacharidy (FOS) nebo galaktooligosacharidy (GOS) slouží jako „potrava“ pro přátelské bakterie.5 Kdy je užívat? Optimální načasování • Některá probiotika lze užívat spolu s jídlem (zejména s obsahem tuků), aby se zvýšila šance na přežití bakterií v žaludku. Výběr probiotik pro optimální účinek Kapitola 6.: Jak vybrat správná probiotika? 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 22
• Jiná probiotika (např. Saccharomyces boulardii) lze užívat mezi jídly, záleží na doporučení výrobce. Antibiotická léčba • Probiotika se často nasazují jako doplněk při nebo po antibiotické terapii, aby se předešlo narušení střevní mikroflóry a vzniku průjmu.6 • Interval mezi podáním antibiotik a probiotik by měl být obvykle alespoň 2–3 hodiny. Kontraindikace a opatrnost • Oslabená imunita (např. u hospitalizovaných pacientů s těžkou imunosupresí) může vyžadovat zvýšenou opatrnost, protože existuje malá šance rozvoje oportunní infekce.7 • Některé kmeny nebo složení mohou obsahovat alergeny (např. mléčné bílkoviny), což může být omezením pro alergiky. Délka užívání • Efekt se často projeví po několika týdnech pravidelného užívání. • V případě konkrétních obtíží (IBS, IBD, opakované průjmy) je možné dlouhodobé užívání, ale vždy s ohledem na rady odborníka. Závěrečné shrnutí Správný výběr probiotika zohledňuje konkrétní zdravotní cíle, kmenovou specificitu, kvalitu výrobku a vhodné načasování. Kvalitní přípravek deklaruje přesné označení kmene, zajišťuje dostatečný počet CFU a je stabilní v doporučených podmínkách. Pro efektivní podporu střevní mikroflóry je vhodné dodržovat i zásady vyvážené stravy a pravidelně do jídelníčku zařazovat fermentované potraviny. Reference 1.Hill, C., et al. (2014). The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 11(8), 506–514. 2. Whorwell, P. J., et al. (2006). Efficacy of an encapsulated probiotic Bifidobacterium infantis 35624 in women with IBS. The American Journal of Gastroenterology, 101(7), 1581–1590. 3. McFarland, L. V. (2015). Use of probiotics to correct dysbiosis of normal microbiota following disease or disruptive events. Clinical Microbiology Reviews, 28(1), 23–31. 4. Chen, M. J., & Chen, K. N. (2007). Functional properties of fermented soymilk. Food Science and Biotechnology, 16(4), 761–769. 5. Schrezenmeir, J., & de Vrese, M. (2001). Probiotics, prebiotics, and synbiotics—approaching a definition. The American Journal of Clinical Nutrition, 73(2), 361s–364s. 6.Szajewska, H., et al. (2013). The role of probiotics in prevention of antibiotic-associated diarrhea in children. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition, 57(5), 689–695. 7. Ohishi, A., et al. (2010). Bacterial translocation and microbial immune stimulation in critical illness. Inflammation and Regeneration, 30(5), 318–327. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 23 Kapitola 6.: Jak vybrat správná probiotika?
Kapitola 7 Menší počet pečlivě vybraných kmenů může přinést vyšší účinek „Méně bývá často více." Neznámý autor Proč neplatí “čím více, tím lépe”
Mnoho spotřebitelů automaticky předpokládá, že vyšší počet kmenů na etiketě znamená výraznější účinek. Pohled na několik názvů bakterií tak u nich vyvolává dojem rozsáhlé, a tudíž účinnější pomoci. Přitom může v praxi výborně zafungovat i menší počet kmenů. Stačí, aby šlo o pečlivě ověřené varianty v dostatečné koncentraci. Tato kapitola přibližuje, proč se slogan „čím více, tím lépe“ nemusí vždy potvrdit a jak může výběr menšího počtu špičkových kmenů přinést vyšší reálný přínos pro zdraví. Mýtus: Více kmenů = lepší účinek Marketing vs. reálná funkčnost • Vysoký počet kmenů na obalu působí atraktivně, ale skutečný efekt závisí na tom, zda se dané kmeny vzájemně doplňují a jestli je každého dostatečné množství (CFU).1 • Pokud např. deset kmenů sdílí stejné metabolické aktivity, nemusí se jejich přínos jednoduše „sčítat“. Koncentrace a kmenová specificita • Každý probiotický kmen potřebuje dostatečný počet CFU (obvykle v řádu miliard), aby měl v organismu prokazatelný účinek.2 • Rozředit 20 miliard CFU mezi 10 kmenů znamená jen 2 miliardy na jeden kmen, což nemusí stačit pro reálnou kolonizaci a účinek. Možné překrývání • Různé Lactobacillus kmeny mohou poskytovat podobné funkce (např. produkci kyseliny mléčné), tudíž nepřinášejí ve větším množství odlišný benefit.3 Výhody menšího, pečlivě vybraného počtu kmenů Silná vědecká opora • Pokud výrobce zvolí např. 4–5 kmenů s robustními klinickými studiemi (např. Lactobacillus rhamnosus GG, Lactobacillus plantarum 299v, Bifidobacterium lactis HN019), může deklarovat konkrétní účinky (prevence průjmu, podpora imunity, zmírnění IBS). • Spotřebitel přesně ví, co daný kmen umí, místo vágních popisů typu „komplexní směs“. Dostatečné množství (CFU) • Vyšší počet CFU na jeden kmen zvyšuje šanci, že se bakterie opravdu prosadí ve střevní mikroflóře.4 • Předejde se stavu, kdy je sice na etiketě mnoho názvů, ale většina je zastoupena ve zlomkovém množství. Menší riziko vzájemného soupeření • Příliš mnoho podobných kmenů může vést k jejich konkurenci o stejné živiny. Výsledkem může být nižší účinnost celé formulace.5 Jak posoudit kvalitu přípravku? Počet kmenů vs. jejich identita • Je lepší mít na obalu konkrétní označení (např. L. rhamnosus GG, ATCC 53103; L. plantarum 299v, DSM 9843), protože víte, že jde o klinicky validovaný kmen. • Pozor na obecná jména (např. „Lactobacillus Méně kmenů, větší síla Kapitola 7.: Proč neplatí “čím více, tím lépe” 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 25
acidophilus, Bifidobacterium bifidum“) bez přesného kmenového kódu. CFU na kmen • Důležité zjistit, zda je aspoň několik miliard pro každý kmen; nikoli „celkový součet“ mnoha kmenů, kde některé mohou být v minimálním množství. Synbiotická nebo specializovaná složka • Přítomnost prebiotik (inulin, FOS) nebo dalších látek (vitamíny, minerály) může zvýšit účinnost. • Pokud produkt nabídne funkčně sladěné kmeny (jeden pro akutní průjmy, druhý pro dlouhodobé zažívání atp.), bývá to užitečnější než „mix všeho“ bez jasného záměru. Závěrečné shrnutí a doporučení Mýtus, že vyšší počet kmenů znamená automaticky lepší probiotický účinek, pramení spíše z marketingu než z vědeckých dat. Vhodně sestavená kombinace několika ověřených kmenů (každý s dostatečným množstvím CFU) může ve výsledku přinést mnohem efektivnější řešení než desítka či více kmenů, které nejsou dobře zdokumentované nebo jsou zastoupeny v zanedbatelném množství. Doporučení pro praxi: • Čtěte etikety – hledejte přesně označené kmeny a dostatečný počet CFU na kmen. • Zajímejte se o klinické studie – spolehněte se na ty, které prokazují účinek v reálných situacích (např. IBS, průjmy, imunita). • Vyhněte se marketingovým „wow efektům“ – někdy deset průměrných kmenů neudělá větší službu než pět špičkově validovaných. Reference 1.Hill, C., et al. (2014). The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 11(8), 506–514. 2. McFarland, L. V. (2015). Use of probiotics to correct dysbiosis of normal microbiota following disease or disruptive events. Clinical Microbiology Reviews, 28(1), 23–31. 3. Schrezenmeir, J., & de Vrese, M. (2001). Probiotics, prebiotics, and synbiotics —approaching a definition. The American Journal of Clinical Nutrition, 73(2), 361s–364s. 4. Whorwell, P. J., et al. (2006). Efficacy of an encapsulated probiotic Bifidobacterium infantis 35624 in women with IBS. The American Journal of Gastroenterology, 101(7), 1581–1590. 5. Roberfroid, M. (2007). Prebiotics: the concept revisited. The Journal of Nutrition, 137(3 Suppl 2), 830S–837S. Kapitola 7.: Proč neplatí “čím více, tím lépe” 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 26
Kapitola 8 Jak zajistit dlouhodobou účinnost “přátelských bakterií “? „Bakterie jsou sice mikroskopické, ale i ony potřebují správné podmínky, aby zůstaly našimi spojenci.“ Neznámý autor Skladování a stabilita probiotik
Aby si probiotika udržela své prospěšné vlastnosti až do chvíle, kdy je skutečně začneme užívat, musejí být správně skladována. Každý kmen je totiž jinak citlivý k teplotě, vlhkosti a dalším vlivům prostředí. Proč je skladování klíčové? Citlivost kmenů na okolní vlivy • Probiotika představují živé mikroorganismy, jejichž životnost i funkce mohou klesnout při vystavení příliš vysoké teplotě, vlhkosti či světlu.1 Zajištění deklarovaného počtu CFU • Výrobci garantují určité množství životaschopných bakterií až do data expirace. Aby skutečně nedošlo k poklesu pod deklarovanou hodnotu, je nutné dodržet doporučené podmínky.2 • Moderní obaly chrání před vlhkostí a kyslíkem. Pokud je ale necháte v autě na přímém slunci, účinnost se může rapidně snížit. Hlavní zásady skladování Teplota • Chladnička (2–8 °C): Pro tradičně citlivější kmeny jako L. acidophilus, B. bifidum je uchovávání v chladu často nutné pro zachování účinnosti. • Pokojová teplota (do 25 °C): Mnoho novějších formulací, zejména lyofilizovaných, snáší běžnou teplotu v domácnosti. Pokud výrobce uvádí „room-stable“, znamená to, že probiotika byla testována na stabilitu v takových podmínkách. • Vyšší teploty (25–30 °C a více): Jen velmi odolné kmeny nebo technologie (biofilm, mikroenkapsulace) zaručují slušnou stabilitu i při vyšších teplotách. Např. S. boulardii je známá vysokou teplotní tolerancí.3 Vlhkost a světlo • Vlhkost: Nežádoucí, protože „uspící“ (lyofilizované) bakterie opět zvlhnou a mohou se aktivovat dříve, než je to žádoucí – s rizikem, že následně uhynou. • Přímé UV záření: Poškozuje buňky, proto je vhodné tmavé či neprůhledné balení a skladování mimo sluneční paprsky. Obal a manipulace • Kvalitní gastrorezistentní kapsle chrání nejen při průchodu žaludkem, ale do určité míry i před vnějšími vlivy během skladování. • Desikant (absorbér vlhkosti) uvnitř lahvičky pomáhá udržet vnitřní prostředí suché. Vždy obal rychle znovu uzavřít, aby se dovnitř nedostal vlhký vzduch. Technologie pro vyšší stabilitu Lyofilizace (sušení mrazem) • Mikroorganismy se „uspí“ odstraněním vody za velmi nízkých teplot, čímž se minimalizuje jejich metabolická aktivita. • Výsledkem jsou bakterie ve spícím stavu, které se po kontaktu s vlhkostí (ve střevě) znovu aktivují.4 • Díky lyofilizaci jsou některé kmeny stabilní i několik měsíců při pokojové teplotě. Jak uchovat probiotika v plné síle Kapitola 8.: Skladování a stabilita probiotik 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaminy-mineraly.cz Strana 28
RkJQdWJsaXNoZXIy Nzg5MDg=