vání, populaci účastníků, formě a dávce. Tyto rozdíly ztěžují přímé porovnávání výsledků. • Závislost na počáteční hladině: Větší přínos vitaminu D bývá pozorován u osob s jeho prokazatelným deficitem. U jedinců, kteří již mají odpovídající hladinu, může být účinek doplňování minimální 2. • Vliv dalších faktorů: Strava, genetika, pohybová aktivita i socioekonomické podmínky hrají roli v celkovém zdraví jedince. Izolovat vliv vitaminu D jako jediného faktoru může být velmi obtížné. Kam směřuje budoucí výzkum? Navzdory tisícům publikovaných studií se výzkum vitaminu D neustále vyvíjí: • Personalizovaná medicína: Díky rozvoji genetiky a molekulární biologie bude možné lépe porozumět tomu, proč někteří lidé reagují na doplňky vitaminu D výrazněji než jiní. To by mohlo vést k individualizovaným doporučením ohledně dávek 4. • Autoimunitní choroby: Zvláštní pozornost věnují vědci možnému využití vitaminu D při prevenci a léčbě autoimunitních onemocnění, jako je např. revmatoidní artritida 2. • Synergie s dalšími látkami: Aktuální studie zkoumají, jak se účinek vitaminu D změní v kombinaci s jinými nutrienty či léčivy. To by mohlo vést k novým terapeutickým protokolům nebo fortifikovaným potravinám 1. Závěr Věda o vitaminu D ušla ohromný kus cesty – od prvotních pozorování křivice až po moderní klinické studie zkoumající prevenci civilizačních chorob. Většina odborníků se shoduje, že u lidí s prokázaným nedostatkem vitaminu D může mít suplementace významné přínosy. U osob s již optimální hladinou je efekt doplňování méně jasný. Odkazy na zdroje 1. Holick, M. F. (2007). Vitamin D Deficiency. New England Journal of Medicine, 357(3), 266–281. 2.Pludowski, P., Holick, M. F., Pilz, S., Wagner, C. L., Hollis, B. W., Grant, W. B., ... & Michael, F. (2013). Vitamin D effects on musculoskeletal health, immunity, autoimmunity, cardiovascular disease, cancer, fertility, pregnancy, dementia and mortality – a review. Nature Reviews Endocrinology, 9(12), 742–758. 3. Cashman, K. D., Kiely, M., Andersen, R., Grønborg, I. M., Madsen, K. H., Nissen, J., ... & Kiely, M. E. (2016). Individual differences in the vitamin D response of older adults to UVB exposure or oral intake may be influenced by vitamin D receptor genotype. The Journal of Nutrition, 146(5), 1008–1015. 4.Tripkovic, L., Lambert, H., Hart, K. et al. (2012). Comparison of vitamin D2 and vitamin D3 supplementation in raising serum 25-hydroxyvitamin D status: a systematic review and meta-analysis. The American Journal of Clinical Nutrition, 95(6), 1357–1364. 5.Manson, J. E., Cook, N. R., Lee, I. M., Christen, W., Bassuk, S. S., Mora, S., ... & Buring, J. E. (2019). Vitamin D supplements and prevention of cancer and cardiovascular disease. New England Journal of Medicine, 380(1), 33– 44. Kapitola 9.: Co říká věda? 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 33
RkJQdWJsaXNoZXIy Nzg5MDg=