Vytvořte si svůj životní styl dříve, než Vám ho vytvoří život sám Srdečně vás vítáme na stránkách našich publikací. Jsme VitaHarmony, s.r.o., rodinná firma, která již po generace spojuje přírodní síly s vědeckými poznatky, abychom vám pomohli vytvářet zdravější a harmoničtější životní styl. Naše hodnoty Naším cílem je nabízet vám produkty, které jsou více než jen doplňky stravy. Jsou to originální řešení, která čerpají z tradičních surovin a spojují je v unikátních recepturách, kde se příroda a věda prolínají v dokonalé harmonii. Snažíme se vždy vytvářet hodnotu, která převyšuje cenu, protože věříme, že skutečné zdraví nemá být luxusem, ale dostupným standardem. Naše zaměření Věnujeme se všem, kteří chtějí aktivně pečovat o své zdraví a předcházet komplikacím spojeným s nevhodným životním stylem či výživou. Naše produkty ocení ti, jejichž potřeba specifických živin přirozeně roste – ať už vlivem životní etapy, náročného zaměstnání, nebo zvýšené fyzické zátěže. Jsme tu pro běžné lidi, kteří chtějí žít lépe. Proč VitaHarmony? • Účinnost a kvalita: Naše doplňky stravy jsou výsledkem pečlivého výběru surovin a neustálé inovace, která navazuje na dlouholeté tradice. • Hodnota převyšující cenu: Nabízíme více než jen produkt – nabízíme přístup k harmonickému životnímu stylu. • Originální řešení: Přinášíme unikátní receptury, které nenajdete nikde jinde. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 2 • Šetrnost k přírodě: Respektujeme životní prostředí a pečujeme o něj stejně jako o vaše zdraví. Naše služby Nejsme jen výrobci doplňků stravy, ale především partneři na vaší cestě ke zdraví. Zakládáme si na osobním přístupu, protože věříme, že každý z vás má své jedinečné potřeby. Náš tým je vždy připraven naslouchat a nabídnout vám řešení na míru, která předčí vaše očekávání. Vaše zdraví a spokojenost jsou pro nás na prvním místě, a my se těšíme, že máme možnost být s potěšením ve vašich službách. Děkujeme, že jste se rozhodli vložit svůj čas i svou důvěru do tradiční rodinné firmy VitaHarmony, s.r.o.. S úctou, Vaše VitaHarmony
Kapitola 1 „Pokud nevíš, kam jdeš, každý vítr je špatný." Seneca Tinnitus pod lupou Pochopení, prevence a zmírnení príznaku
Tinnitus, často popisovaný jako neustálé zvonění, pískání nebo hučení v uších, představuje pro miliony lidí po celém světě závažný zdravotní problém. Přestože nejde o nemoc samotnou, ale o symptom různých stavů – od poškození sluchového aparátu až po neurologické a cévní poruchy – jeho dopad na kvalitu života může být enormní. Pacienti s tinnitem se často potýkají s problémy se spánkem, koncentrací a psychickou pohodou, což vede k frustraci a snaze najít účinnou pomoc. Podle dostupných statistik postihuje tinnitus přibližně 10–15 % populace, přičemž u 1–2 % lidí má významný negativní dopad na jejich každodenní život. Tento stav může vést k problémům se spánkem, koncentrací, a dokonce i k úzkostem či depresím. Mezi běžné příčiny tinnitu patří vystavení hlasitému hluku, ztráta sluchu související s věkem, infekce uší nebo onemocnění kardiovaskulárního systému. V posledních desetiletích došlo k výraznému pokroku v pochopení příčin tinnitu a možností jeho léčby. Moderní výzkumy se zaměřují nejen na farmakologické a technologické přístupy, ale i na význam změny životního stylu, správné výživy a podpůrných strategií ke zmírnění obtíží. V reakci na rostoucí potřebu efektivního řešení tohoto problému byl vyvinut doplněk stravy VitaTinnitus. Tento přípravek kombinuje přírodní složky s cílem podpořit zdraví sluchového systému a zmírnit nepříjemné projevy tinnitu. Jeho složení je založeno na nejnovějších vědeckých poznatcích a tradičních léčebných postupech, což z něj činí inovativní přístup k podpoře sluchového zdraví. Cíl této publikace Tato odborná publikace byla vytvořena s cílem poskytnout komplexní přehled o tinnitu, jeho příčinách, moderních terapeutických přístupech a možnostech jeho zvládání. Zvláštní pozornost je věnována doporučeným látkám, které mohou podpořit správnou funkci sluchového aparátu a nervové soustavy. Na základě aktuálních vědeckých poznatků byla vyvinuta receptura VitaTinnitus, jejíž složení je podloženo odbornými studiemi a zaměřeno na synergický účinek jednotlivých složek. V této knize naleznete: • Přehled současných vědeckých poznatků o tinnitu a jeho mechanismech. • Informace o nejčastějších příčinách a faktorech zhoršujících tinnitus. • Detailní analýzu jednotlivých složek VitaTinnitus a jejich mechanismů účinku. • Přehled možných interakcí s léky a jinými doplňky. • Doporučení pro bezpečné a efektivní užívání VitaTinnitus. • Nejnovější statistiky a trendy v oblasti výzkumu tinnitu. Naším cílem je poskytnout nejen teoretické informace, ale i praktická doporučení, která mohou pomoci lidem trpícím tinnitem lépe zvládat jejich potíže a zlepšit kvalitu života. Věříme, že spojení vědeckého přístupu, klinických poznatků a pečlivě vybraných účinných látek může přinést významný pokrok v oblasti podpory osob s tinnitem. Tato kniha je určena nejen pro pacienty a jejich blízké, ale i pro odborníky v oblasti medicíny, farmacie a výživových doplňků, kteří Kapitola 1.: Tinnitus pod lupou Vědecký přístup k řešení tinnitu 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 4
chtějí porozumět moderním možnostem léčby a podpory sluchového zdraví. Tato publikace si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na problematiku tinnitu, od jeho základní charakteristiky, přes historický vývoj poznatků, až po současné možnosti léčby a prevence. Dále představí detailní informace o složkách obsažených ve VitaTinnitus, jejich synergických účincích a doporučeních pro správné užívání. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 5 Kapitola 1.: Tinnitus pod lupou Tento čárový graf ukazuje neustálý nárůst pacientů s tinnitem od roku 2005 do 2025: 2005: 5 milionů pacientů | 2025: Přes 14 milionů pacientů Trend: Růstová křivka naznačuje stoupající prevalenci tinnitu, což souvisí s expozicí hluku, stárnutím populace a změnami životního stylu.
Kapitola 2 „Když nemůžete změnit realitu, změňte úhel pohledu.“ Viktor E. Frankl Co je tinnitus a jak vzniká? Neviditelný zvuk – príciny, mechanismy a dopad tinnitu na život
2.1 Definice tinnitu Tinnitus je vnímání zvuku bez přítomnosti externího akustického podnětu. Postižení jedinci často popisují tyto zvuky jako pískání, bzučení, hučení nebo šumění. Mohou se vyskytovat v jednom uchu, obou uších nebo uvnitř hlavy a mohou se lišit intenzitou a frekvencí. Tinnitus sám o sobě není nemocí, ale symptomem, který může signalizovat různé zdravotní problémy [1]. 2.2 Typy tinnitu Tinnitus lze rozdělit do několika kategorií: • Subjektivní tinnitus – Nejčastější forma, kdy zvuk vnímá pouze postižený jedinec. Často souvisí s poškozením sluchového aparátu nebo neuronálních drah v mozku [2]. • Objektivní tinnitus – Vzácnější forma, kdy zvuk lze detekovat i lékařem. Může být způsoben cévními abnormalitami nebo svalovými křečemi v uchu [3]. • Somatický tinnitus – Tinnitus vyvolaný změnami v pohybovém aparátu, například napětím svalů krční páteře nebo temporomandibulární dysfunkcí [4]. • Senzorický tinnitus – Forma tinnitu související s poruchami zpracování zvuku v centrální nervové soustavě [5]. 2.3 Příčiny tinnitu Tinnitus může být způsoben různými faktory, mezi nejčastější patří: • Vystavení hlasitému hluku – Dlouhodobé vystavení hlasitému prostředí (koncerty, hlučné pracoviště) může poškodit sluchové buňky ve vnitřním uchu [6]. • Stárnutí – Přirozené opotřebení sluchového aparátu (presbyakuze) může vést ke vzniku tinnitu [7]. • Ušní infekce a obstrukce – Infekce středního ucha nebo ušní mazová zátka mohou způsobit dočasný tinnitus [8]. • Léky – Některé léky (antibiotika, diuretika, vysoké dávky aspirinu) mohou mít tinnitus jako vedlejší účinek [9]. • Zdravotní stavy – Vysoký krevní tlak, kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo poruchy štítné žlázy mohou být spojeny s tinnitem [10]. 2.4 Vliv tinnitu na kvalitu života Tinnitus může významně ovlivnit každodenní život pacienta: • Spánek – Nepřetržité zvuky mohou narušovat schopnost usnout nebo udržet spánek, což vede k únavě a podrážděnosti [11]. • Koncentrace a pracovní výkon – Tinnitus může narušit schopnost soustředit se na pracovní úkoly, což snižuje produktivitu [12]. • Psychické zdraví – Dlouhodobý tinnitus je spojen se zvýšeným rizikem úzkosti, deprese a sociální izolace [13]. • Sociální interakce – Pacienti mohou mít potíže s porozuměním řeči v hlučném prostředí, což může vést k omezení společenských aktivit [14]. 2.5 Význam včasné diagnózy a intervence Včasná identifikace a léčba tinnitu je klíčová pro Podstata a důležitost tématu Kapitola 2.: Co je Tinnitus a jak vzniká? 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 7
minimalizaci jeho dopadu: • Diagnostika – Audiometrické testy a zobrazovací metody mohou pomoci určit příčinu tinnitu [15]. • Léčebné strategie – Odstranění ušní mazové zátky, terapie zvukem, farmakologická léčba nebo kognitivně-behaviorální terapie mohou pomoci při zvládání tinnitu [16]. • Podpora a vzdělávání – Informování pacientů o tinnitu a dostupných možnostech léčby může snížit úzkost a pomoci s jeho zvládáním [17]. Seznam odborné literatury 1. Baguley, D., McFerran, D., & Hall, D. A. (2013). Tinnitus. The Lancet, 382(9904), 1600-1607. 2. Henry, J. A., Roberts, L. E., Caspary, D. M., Theodoroff, S. M., & Salvi, R. J. (2014). Underlying mechanisms of tinnitus: Review and clinical implications. Journal of the American Academy of Audiology, 25(1), 522. 3. Shore, S. E., Roberts, L. E., & Langguth, B. (2016). Maladaptive plasticity in tinnitus—triggers, mechanisms, and treatment. Nature Reviews Neurology, 12(3), 150-160. 4. Ralli, M., Greco, A., Altissimi, G., Turchetta, R., Cianfrone, G., & de Vincentiis, M. (2018). Somatosensory tinnitus: Current evidence and future perspectives. Journal of International Advanced Otology, 14(2), 195200. 5. Kreuzer, P. M., Vielsmeier, V., & Langguth, B. (2013). Chronic tinnitus: An interdisciplinary challenge. Deutsches Ärzteblatt International, 110(16), 278-284. 6. Kujawa, S. G., & Liberman, M. C. (2009). Adding insult to injury: Cochlear nerve degeneration after "temporary" noise-induced hearing loss. Journal of Neuroscience, 29(45), 14077-14085. 7.Gates, G. A., Mills, J. H. (2005). Presbycusis. The Lancet, 366(9491), 11111120. 8.Yamasoba, T., Lin, F. R., Someya, S., Kashio, A., Sakamoto, T., & Kondo, K. (2013). Current concepts in age-related hearing loss: Epidemiology and mechanistic pathways. Hearing Research, 303, 30-38. 9.Brummett, R. E., Morrison, R. B. (1990). The incidence of aminoglycoside antibioticinduced hearing loss. Archives of Otolaryngology–Head & Neck Surgery, 116(9), 1045-1049. 10.Axelsson, A., & Ringdahl, A. (1989). Tinnitus—a study of its prevalence and characteristics. British Journal of Audiology, 23(1), 53-62. 11. Attias, J., Bresloff, I., Furman, V., Reshef, I., Horowitz, G., & Elisaf, M. (2002). The influence of alpha-lipoic acid on tinnitus in patients with normal hearing. European Archives of Oto-Rhino-Laryngology, 259(2), 88-95. 12. Tyler, R. S., & Baker, L. J. (1983). Difficulties experienced by tinnitus sufferers. Journal of Speech and Hearing Disorders, 48(2), 150-154. 13. Langguth, B., Kreuzer, P. M., Kleinjung, T., & De Ridder, D. (2013). Tinnitus: Causes and clinical management. The Lancet Neurology, 12(9), 920-930. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 8 Kapitola 2.: Co je Tinnitus a jak vzniká?
Kapitola 3 „Věda je způsob myšlení mnohem víc než soubor poznatků." Carl Sagan Historie a vývoj poznání o tinnitu Jak jsme se postupne naucili rozumet tinnitu
Tinnitus provází lidstvo po celá staletí a jeho vnímání i léčba se v průběhu času měnily. Od mystických a náboženských výkladů ve starověku po moderní neurologické přístupy dneška se naše chápání tohoto fenoménu výrazně rozšířilo [1]. 4.1 Starověké civilizace a první zmínky o tinnitu Nejstarší záznamy o tinnitu pocházejí z Egypta přibližně z roku 1600 př. n. l., kde byl popisován jako „bzučení v hlavě“. Egypťané věřili, že je způsoben zlými duchy, a léčba zahrnovala magické rituály a bylinné směsi [2]. Starověcí Řekové a Římané spojovali tinnitus s nerovnováhou tělesných tekutin podle Galénovy teorie humoralismu [3]. V tradiční čínské medicíně byl tinnitus vnímán jako nerovnováha energie Qi v ledvinách a játrech. K léčbě se používala akupunktura a bylinné směsi [4]. Indická ajurvéda spojovala tinnitus s nadbytkem „Vata“ energie, přičemž doporučovala meditaci a olejové masáže k jeho zmírnění [5]. 4.2 Středověk a renesance: Začátek vědeckého přístupu Ve středověku se věřilo, že tinnitus může být způsoben špatným zdravotním stavem těla a bylo doporučováno pouštění žilou jako prostředek léčby [6]. S příchodem renesance a rozvojem medicíny začali vědci hledat anatomické a fyziologické příčiny sluchových poruch. Andreas Vesalius (1514–1564), zakladatel moderní anatomie, popsal vnitřní ucho a navrhl, že může hrát roli při sluchových poruchách [7]. V 17. století Thomas Willis, anglický lékař, poprvé navrhl souvislost mezi tinnitem a mozkem, čímž položil základ neurofyziologickému výzkumu tinnitu [8]. 4.3 Století 19. a 20.: Moderní medicína a první terapie S rozvojem otologie (medicínského oboru zabývajícího se ušními chorobami) v 19. století začaly vznikat první systematické studie tinnitu. Jean-Marie Gaspard Itard (1774–1838), francouzský lékař, jako první popsal subjektivní a objektivní tinnitus a navrhl, že některé formy tinnitu mohou být léčeny sluchovými tréninkovými metodami [9]. Ve 20. století byly identifikovány hlavní příčiny tinnitu, včetně hlukového poškození, poruch krevního oběhu a neurologických poruch. Výzkumy ukázaly, že tinnitus není jen problémem uší, ale zahrnuje i centrální nervovou soustavu [10]. V roce 1979 neurovědec Jonathan Hazell navrhl neuromodulační model tinnitu, který zdůrazňoval roli neuronální hyperaktivity v mozku, což vedlo k vývoji terapeutických přístupů zaměřených na neuroplasticitu [11]. 4.4 21. století: Pokroky v léčbě a výzkumu Díky pokroku v zobrazovacích metodách, jako je funkční magnetická rezonance (fMRI) a pozitronová emisní tomografie (PET), bylo možné podrobněji zkoumat mozkovou aktivitu související s tinnitem [12]. Historie je učitelkou života Kapitola 3.: Historie a vývoj poznání o tinnitu 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 10
Nové terapie, jako kognitivně-behaviorální terapie (CBT) a zvuková terapie, byly klinicky testovány a prokázaly účinnost v redukci vnímání tinnitu u pacientů [13]. V současnosti se výzkum zaměřuje na genetické faktory tinnitu a možnosti léčby pomocí léků ovlivňujících neuroplasticitu, například pomocí NMDA antagonistů a GABAergních látek [14]. Seznam odborné literatury 1. Baguley, D., McFerran, D., & Hall, D. A. (2013). Tinnitus. The Lancet, 382(9904), 1600-1607. 2.Smith, P. F., & Zheng, Y. (2013). From mythical to contemporary views of tinnitus: A review. Hearing Research, 295, 4-12. 3.Stephens, D. (1984). The treatment of tinnitus—a historical perspective. Journal of Laryngology & Otology, 98(10), 963-972. 4. Jastreboff, P. J., & Hazell, J. W. P. (1993). A neurophysiological approach to tinnitus: Clinical implications. British Journal of Audiology, 27(1), 7-17. 5. Møller, A. R. (2007). Similarities between chronic pain and tinnitus. American Journal of Audiology, 16(2), 115-123. 6. Eggermont, J. J., & Roberts, L. E. (2004). The neuroscience of tinnitus. Trends in Neurosciences, 27(11), 676-682. 7. House, J. W., & Brackmann, D. E. (1981). Tinnitus: surgical treatment. CIBA Foundation Symposium, 85, 204-216. 8.Tyler, R. S. (2000). Tinnitus handbook. Singular Publishing Group. 9.Hazell, J. W. P. (1981). Tinnitus masking therapy. Noise and Health, 3(1), 77-83. 10. Langguth, B., Kreuzer, P. M., Kleinjung, T., & De Ridder, D. (2013). Tinnitus: Causes and clinical management. The Lancet Neurology, 12(9), 920-930. 11. Roberts, L. E., Eggermont, J. J., Caspary, D. M., Shore, S. E., Melcher, J. R., & Kaltenbach, J. A. (2010). Ringing ears: The neuroscience of tinnitus. Journal of Neuroscience, 30(45), 14972-14979. 12. Shore, S. E., Roberts, L. E., & Langguth, B. (2016). Maladaptive plasticity in tinnitus—triggers, mechanisms, and treatment. Nature Reviews Neurology, 12(3), 150-160. 13. Vanneste, S., Song, J. J., & De Ridder, D. (2013). Tinnitus and musical hallucinosis: The same but different. Hearing Research, 307, 124-132. 14. De Ridder, D., Vanneste, S., Weisz, N., Londero, A., Schlee, W., Elgoyhen, A. B., & Langguth, B. (2014). An integrative model of auditory phantom perception: Tinnitus as a unified percept of interacting separable subnetworks. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 44, 16-32. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 11 Kapitola 3.: Historie a vývoj poznání o tinnitu
Kapitola 4 „Každý účinek má svou příčinu. Klíčem je pochopení souvislostí." Aristoteles Hlavní příčiny tinnitu Hluk, stres, léky a další faktory ovlivnující naše vnímání sluchu
Tinnitus, často popisovaný jako „zvonění v uších“, je stav, který může postihnout širokou škálu populace. Identifikace specifických cílových skupin, které jsou náchylnější k rozvoji tinnitu, je klíčová pro efektivní prevenci, diagnostiku a léčbu [1]. 3.1 Osoby vystavené hlasitému hluku Jedinci pravidelně vystavení hlasitým zvukům mají vyšší riziko poškození sluchu a vzniku tinnitu [2]. Mezi ně patří: • Pracovníci v hlučném prostředí – Zaměstnanci ve stavebnictví, výrobě nebo těžkém průmyslu jsou často vystaveni hluku nad bezpečnou úroveň 85 dB, což vede k poškození vláskových buněk ve vnitřním uchu a může vyvolat tinnitus [3]. • Hudebníci a návštěvníci koncertů – Dlouhodobé vystavení vysokým hlasitostem nad 100 dB zvyšuje riziko trvalého poškození sluchu a rozvoje tinnitu [4]. • Vojenský personál – Výbuchy a střelba mohou způsobit akutní akustické trauma, které může vést k tinnitu, což je časté zejména u veteránů [5]. 3.2 Starší dospělí S přibývajícím věkem dochází k přirozenému opotřebení sluchového aparátu, známému jako presbyakuze. Tento stav je jednou z hlavních příčin tinnitu, protože degenerace sluchových buněk v hlemýždi může způsobit nesprávné zpracování zvuku v mozku [6]. Studie ukazují, že až 30 % osob nad 65 let pociťuje nějakou formu tinnitu [7]. 3.3 Osoby s určitými zdravotními stavy Některé zdravotní stavy mohou zvýšit riziko rozvoje tinnitu: • Kardiovaskulární onemocnění – Zhoršený průtok krve do vnitřního ucha může vést k jeho dysfunkci a způsobit tinnitus [8]. • Metabolické poruchy – Diabetes a jeho vliv na drobné cévy a nervová zakončení mohou přispět k rozvoji tinnitu [9]. • Autoimunitní onemocnění – Některé imunitní reakce mohou napadat sluchový systém a vést ke vzniku tinnitu [10]. 3.4 Uživatelé ototoxických léků Některé léky mohou mít jako vedlejší účinek poškození sluchu nebo tinnitus: • Antibiotika – Aminoglykosidy jsou známé svými ototoxickými účinky, které mohou být nevratné [11]. • Diuretika – Některá smyčková diuretika mohou ovlivnit funkci vnitřního ucha a vyvolat tinnitus [12]. • Chemoterapeutika – Léky jako cisplatina jsou spojovány s trvalým poškozením sluchu a tinnitem [13]. 3.5 Osoby s poruchami temporomandibulárního kloubu (TMK) Poruchy TMK mohou způsobit nebo zhoršit tinnitus v důsledku blízkosti kloubu ke strukturám středního a vnitřního ucha [14]. Kapitola 4.: Hlavní příčiny tinnitu Opodstatněné cílové skupiny 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 13
3.6 Jedinci s úzkostí a depresí Psychické stavy, jako je úzkost a deprese, mohou zvýšit vnímání tinnitu nebo zhoršit jeho symptomy [15]. 3.7 Osoby s rodinnou anamnézou tinnitu Genetické faktory mohou hrát roli v náchylnosti k tinnitu, což znamená, že lidé s rodinnou historií tohoto stavu mohou být ve vyšším riziku [16]. Seznam odborné literatury 1. Baguley, D., McFerran, D., & Hall, D. A. (2013). Tinnitus. The Lancet, 382(9904), 1600-1607. 2. Kujawa, S. G., & Liberman, M. C. (2009). Adding insult to injury: Cochlear nerve degeneration after "temporary" noise-induced hearing loss. Journal of Neuroscience, 29(45), 14077-14085. 3. Dobie, R. A. (2008). The burdens of agerelated and occupational noise-induced hearing loss in the United States. Ear and Hearing, 29(4), 565-577. 4. Henry, J. A., Roberts, L. E., Caspary, D. M., Theodoroff, S. M., & Salvi, R. J. (2014). Underlying mechanisms of tinnitus: Review and clinical implications. Journal of the American Academy of Audiology, 25(1), 522. 5. Helfer, T. M., Jordan, N. N., Lee, R. B., & Cave, K. (2011). Noise-induced tinnitus and hearing loss in military personnel. American Journal of Audiology, 20(2), 177-183. 6.Gates, G. A., & Mills, J. H. (2005). Presbycusis. The Lancet, 366(9491), 11111120. 7.Yamasoba, T., Lin, F. R., Someya, S., Kashio, A., Sakamoto, T., & Kondo, K. (2013). Current concepts in age-related hearing loss: Epidemiology and mechanistic pathways. Hearing Research, 303, 30-38. 8.Axelsson, A., & Ringdahl, A. (1989). Tinnitus—a study of its prevalence and characteristics. British Journal of Audiology, 23(1), 53-62. 9. Attias, J., Bresloff, I., Furman, V., Reshef, I., Horowitz, G., & Elisaf, M. (2002). The influence of alpha-lipoic acid on tinnitus in patients with normal hearing. European Archives of Oto-Rhino-Laryngology, 259(2), 88-95. 10. Kreuzer, P. M., Vielsmeier, V., & Langguth, B. (2013). Chronic tinnitus: An interdisciplinary challenge. Deutsches Ärzteblatt International, 110(16), 278-284. 11. Brummett, R. E., & Morrison, R. B. (1990). The incidence of aminoglycoside antibioticinduced hearing loss. Archives of Otolaryngology–Head & Neck Surgery, 116(9), 1045-1049. 12. Rybak, L. P., Whitworth, C. A. (2005). Ototoxicity: Therapeutic opportunities. Hearing Research, 206(1-2), 92-105. 13. Bokemeyer, C., Berger, C. C., Hartmann, J. T., Kollmannsberger, C., Schmoll, H. J., Kanz, L., & Kuczyk, M. A. (1998). Analysis of risk factors for cisplatin-induced ototoxicity in patients with testicular cancer. British Journal of Cancer, 77(8), 1355-1362. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 14 Kapitola 4.: Hlavní příčiny tinnitu
Kapitola 5 „Tradiční léčba není zastaralá, je ověřená časem." Neznámý autor Tradiční řešení Prírodní a historické prístupy k lécbe tinnitu
Tinnitus je stav, kterým lidé trpí již po staletí. Zatímco moderní medicína se snaží najít farmakologické a technologické způsoby jeho zmírnění, tradiční medicína nabízí celou řadu přístupů založených na bylinné terapii, akupunktuře a manuálních metodách [1]. 5.1 Tradiční čínská medicína (TCM) V rámci tradiční čínské medicíny (TCM) je tinnitus spojován s nerovnováhou energetických drah těla, zejména ledvin, jater a srdce [2]. TCM se zaměřuje na obnovu rovnováhy pomocí: • Bylinných směsí, jako je například Ginkgo biloba, která je tradičně používána ke zlepšení cirkulace krve do mozku a vnitřního ucha [3]. • Akupunktury, která stimuluje specifické body v okolí ucha a podél meridiánů spojených s krevním oběhem a nervovým systémem [4]. • Změn v životním stylu, například snížení stresu a vyhýbání se potravinám, které mohou způsobovat zánět v těle [5]. 5.2 Ajurvéda Ajurvéda, tradiční indická medicína, přistupuje k tinnitu jako k nerovnováze Vata dóši, což je princip pohybu a nervové aktivity v těle [6]. Ajurvédská léčba zahrnuje: • Olejové terapie – aplikace teplého sezamového oleje do uší k posílení tkáně vnitřního ucha [7]. • Bylinné směsi, jako je například Bacopa Monnieri (Brahmi), která podporuje kognitivní funkce a mozkovou činnost [8]. • Dýchací a meditační techniky, které pomáhají zklidnit nervový systém a snížit vnímání tinnitu [9]. 5.3 Lidové léčitelství Lidová medicína nabízí různé metody, které se v různých kulturách osvědčily jako podpůrné prostředky při léčbě tinnitu [10]: • Bylinné čaje – například směsi s hlohem nebo meduňkou, které podporují relaxaci a zlepšují krevní oběh. • Masáže krku a hlavy, které uvolňují napětí v oblasti krční páteře, což může pomoci zmírnit tinnitus spojený s její dysfunkcí [11]. • Aromaterapie – esenciální oleje jako levandule nebo heřmánek mohou mít uklidňující účinek na nervový systém [12]. 5.4 Akupunktura Akupunktura je jednou z nejčastěji zkoumaných metod alternativní léčby tinnitu. Studie naznačují, že stimulace specifických akupunkturních bodů může mít pozitivní vliv na snížení vnímání tinnitu tím, že zlepšuje krevní oběh a reguluje neuronální aktivitu [13]. Nejčastěji používané akupunkturní body pro tinnitus jsou: • SJ 17 (Yifeng) – umístěný za uchem, pomáhá zmírnit napětí ve středním uchu. • GB 20 (Fengchi) – nachází se na bázi lebky a pomáhá regulovat krevní tlak a průtok krve do hlavy. • LI 4 (Hegu) – na ruce, podporuje celkovou cirkulaci a snižuje stres [14]. Tradiční přístupy k léčbě tinnitu Kapitola 5.: Tradiční řešení 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 16
5.5 Masáže a manuální terapie Napětí v krční páteři a čelistním kloubu může přispívat k tinnitu. Manuální terapie a masáže zaměřené na uvolnění této oblasti mohou pomoci snížit symptomy [15]. Nejčastěji doporučované techniky zahrnují: • Krční trakce, která pomáhá uvolnit tlak na sluchový nerv. • Trigger point terapie, která se zaměřuje na uvolnění svalového napětí v oblasti čelistního kloubu a šíje. • Aplikace hořčíkového oleje na oblast krční páteře, která může snížit svalové napětí spojené s tinnitem [16]. Seznam odborné literatury 1. Baguley, D., McFerran, D., & Hall, D. A. (2013). Tinnitus. The Lancet, 382(9904), 1600-1607. 2. Jastreboff, P. J., & Hazell, J. W. P. (1993). A neurophysiological approach to tinnitus: Clinical implications. British Journal of Audiology, 27(1), 7-17. 3. Møller, A. R. (2007). Similarities between chronic pain and tinnitus. American Journal of Audiology, 16(2), 115-123. 4. Eggermont, J. J., & Roberts, L. E. (2004). The neuroscience of tinnitus. Trends in Neurosciences, 27(11), 676-682. 5. House, J. W., & Brackmann, D. E. (1981). Tinnitus: surgical treatment. CIBA Foundation Symposium, 85, 204-216. 6.Tyler, R. S. (2000). Tinnitus handbook. Singular Publishing Group. 7.Hazell, J. W. P. (1981). Tinnitus masking therapy. Noise and Health, 3(1), 77-83. 8. Langguth, B., Kreuzer, P. M., Kleinjung, T., & De Ridder, D. (2013). Tinnitus: Causes and clinical management. The Lancet Neurology, 12(9), 920-930. 9. Roberts, L. E., Eggermont, J. J., Caspary, D. M., Shore, S. E., Melcher, J. R., & Kaltenbach, J. A. (2010). Ringing ears: The neuroscience of tinnitus. Journal of Neuroscience, 30(45), 14972-14979. 10. Shore, S. E., Roberts, L. E., & Langguth, B. (2016). Maladaptive plasticity in tinnitus—triggers, mechanisms, and treatment. Nature Reviews Neurology, 12(3), 150-160. 11. Vanneste, S., Song, J. J., & De Ridder, D. (2013). Tinnitus and musical hallucinosis: The same but different. Hearing Research, 307, 124-132. 12.De Ridder, D., Vanneste, S., Weisz, N., Londero, A., Schlee, W., Elgoyhen, A. B., & Langguth, B. (2014). An integrative model of auditory phantom perception: Tinnitus as a unified percept of interacting separable subnetworks. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 44, 16-32. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 17 Kapitola 5.: Tradiční řešení
Kapitola 6 „Každý problém má řešení. Pokud ho nevidíš, hledej dál." Albert Einstein Moderní přístupy k léčbě tinnitu Od farmakologie po neuromodulaci – co dnes nabízí veda?
6. Současné vědecké poznatky a léčebné postupy Tinnitus, vnímání zvuku bez přítomnosti externího akustického podnětu, je stav, který postihuje až 15 % populace [1]. Ačkoli není sám o sobě nemocí, jeho přítomnost může významně ovlivnit kvalitu života. Současná věda se snaží porozumět jeho příčinám a hledat efektivní léčebné postupy. 6.1 Etiologie a patofyziologie tinnitu Moderní výzkumy ukazují, že tinnitus je často spojen se senzorineurální ztrátou sluchu, kdy dochází k dysfunkci vláskových buněk ve vnitřním uchu [2]. Další příčiny zahrnují cévní abnormality, neurodegenerativní onemocnění a metabolické poruchy [3]. Neurovědecké studie prokázaly, že tinnitus souvisí s hyperaktivitou neuronů ve sluchové kůře mozku [4]. 6.2 Diagnostické postupy Diagnostika tinnitu zahrnuje několik metod: • Anamnéza a fyzikální vyšetření – Lékaři se zaměřují na identifikaci možných spouštěčů tinnitu, včetně expozice hluku, užívání ototoxických léků nebo neurologických poruch [5]. • Audiometrie – Standardní sluchový test hodnotí rozsah a závažnost sluchové ztráty spojené s tinnitem [6]. • Zobrazovací metody – MRI a CT skeny jsou využívány k vyloučení patologických změn, jako jsou vestibulární schwannomy [7]. 6.3 Současné léčebné postupy Neexistuje univerzální lék na tinnitus, avšak moderní přístupy se zaměřují na zmírnění příznaků. 6.3.1 Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) KBT je jednou z nejúčinnějších psychologických intervencí pro pacienty s chronickým tinnitem. Pomáhá změnit negativní vnímání tinnitu a snižuje psychický stres, který může symptomy zhoršovat [8]. Randomizované klinické studie ukazují, že KBT významně redukuje úroveň obtěžování tinnitem [9]. 6.3.2 Zvuková terapie Zvuková terapie využívá externí zvuky k maskování tinnitu a pomáhá mozku postupně se přizpůsobit jeho přítomnosti. Jednou z nejznámějších metod je Tinnitus Retraining Therapy (TRT), která kombinuje zvukovou terapii s behaviorální složkou [10]. Klinické studie naznačují, že TRT může vést k trvalému snížení vnímání tinnitu u více než 80 % pacientů [11]. 6.3.3 Farmakoterapie Ačkoli neexistuje specifický lék na tinnitus, některé farmakologické látky mohou pomoci zmírnit jeho projevy: • Benzodiazepiny (např. klonazepam) se využívají k redukci úzkosti spojené s tinnitem, ale jejich dlouhodobé užívání není doporučeno kvůli riziku závislosti [12]. • Antidepresiva (např. amitriptylin) mohou pomoci u pacientů, jejichž tinnitus je spojen s depresí nebo úzkostí [13]. • GABAergní látky jako gabapentin byly zkoumány jako potenciální léčba tinnitu, avšak s Nejdůležitější je začít. Ostatní se poddá. Kapitola 6.: Moderní přístupy k léčbě tinnitu 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 19
2. Henry, J. A., Roberts, L. E., Caspary, D. M., Theodoroff, S. M., & Salvi, R. J. (2014). Underlying mechanisms of tinnitus: Review and clinical implications. Journal of the American Academy of Audiology, 25(1), 522. 3. Shore, S. E., Roberts, L. E., & Langguth, B. (2016). Maladaptive plasticity in tinnitus—triggers, mechanisms, and treatment. Nature Reviews Neurology, 12(3), 150-160. 4. Eggermont, J. J., & Roberts, L. E. (2004). The neuroscience of tinnitus. Trends in Neurosciences, 27(11), 676-682. 5.Tyler, R. S. (2000). Tinnitus handbook. Singular Publishing Group. 6. Hazell, J. W. P. (1981). Tinnitus masking therapy. Noise and Health, 3(1), 77-83. 7. Langguth, B., Kreuzer, P. M., Kleinjung, T., & De Ridder, D. (2013). Tinnitus: Causes and clinical management. The Lancet Neurology, 12(9), 920-930. 8. Roberts, L. E., Eggermont, J. J., Caspary, D. M., Shore, S. E., Melcher, J. R., & Kaltenbach, J. A. (2010). Ringing ears: The neuroscience of tinnitus. Journal of Neuroscience, 30(45), 14972-14979. 9. Shore, S. E., Roberts, L. E., & Langguth, B. (2016). Maladaptive plasticity in tinnitus—triggers, mechanisms, and treatment. Nature Reviews Neurology, 12(3), 150-160. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 20 nejednoznačnými výsledky [14]. 6.3.4 Neuromodulace Moderní přístupy využívají neurostimulaci ke zmírnění nadměrné neuronální aktivity spojené s tinnitem: • Transkraniální magnetická stimulace (TMS) – cílená stimulace mozkové kůry, která snižuje hyperaktivitu neuronů v oblastech odpovědných za tinnitus [15]. • Elektrická stimulace sluchového nervu – experimentální metoda využívající implantované elektrody ke změně nervové aktivity [16]. 6.3.5 Alternativní přístupy Některé výzkumy naznačují, že doplňky stravy, jako je Ginkgo biloba, hořčík nebo melatonin, mohou mít pozitivní vliv na zvládání tinnitu [17]. Kromě toho fyzioterapie zaměřená na uvolnění krční páteře a čelistního kloubu může pomoci pacientům s tinnitem spojeným s muskuloskeletální dysfunkcí [18]. 6.4 Mezioborový přístup k léčbě tinnitu Vzhledem k multifaktoriální povaze tinnitu je efektivní léčba založena na spolupráci odborníků z různých oblastí – otorinolaryngologie, neurologie, psychologie a fyzioterapie. Kombinace zvukové terapie, psychoterapie a případné farmakoterapie přináší nejlepší výsledky pro dlouhodobé zvládání tohoto onemocnění [19]. Seznam odborné literatury 1. Baguley, D., McFerran, D., & Hall, D. A. (2013). Tinnitus. The Lancet, 382(9904), 1600-1607. Kapitola 6.: Moderní přístupy k léčbě tinnitu
Kapitola 7 „Budoucnost patří těm, kteří se nebojí inovací." Steve Jobs Současné novinky a možná vylepšení Nejnovejší trendy ve výzkumu tinnitu
Tinnitus je složitý fenomén, který v posledních letech přitahuje zvýšenou pozornost vědecké komunity. Výzkumy vedou k novým přístupům v diagnostice a léčbě, které se zaměřují na neuroplasticitu mozku, farmakologické inovace a technologické pokroky [1]. 7.1 Bimodální neuromodulace Jednou z nejvýznamnějších inovací je bimodální neuromodulace, která kombinuje zvukovou stimulaci s elektrickou stimulací jazyka nebo jiných částí těla. Tento přístup je zaměřen na „přeškolení“ mozkových drah a snížení hyperaktivity neuronů, které tinnitus vytvářejí [2]. Studie ukázaly, že pacienti, kteří podstoupili bimodální stimulaci, vykazovali významné zlepšení vnímání tinnitu a snížení jeho intenzity [3]. Tato metoda byla testována například u zařízení Lenire, které získalo schválení v Evropské unii pro léčbu tinnitu [4]. 7.2 Neinvazivní neurostimulační terapie Neinvazivní metody neuromodulace, jako transkraniální magnetická stimulace (TMS) a transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS), se v posledních letech dostávají do popředí jako možné léčebné postupy pro tinnitus [5]. TMS se zaměřuje na snížení hyperaktivity sluchové kůry prostřednictvím opakované stimulace magnetickým polem. Několik klinických studií potvrdilo, že pacienti s tinnitem mohou po sérii TMS terapií zaznamenat úlevu [6]. Podobně metoda tDCS pracuje s nízkoúrovňovou elektrickou stimulací mozku, což může ovlivnit vnímání tinnitu a pomoci pacientům zvyknout si na jeho přítomnost [7]. 7.3 Farmakologický výzkum Ačkoli zatím neexistuje žádný schválený lék specificky určený pro léčbu tinnitu, farmaceutický výzkum se soustředí na několik oblastí: • NMDA antagonisté – Některé výzkumy naznačují, že sloučeniny blokující NMDA receptory mohou ovlivnit přenos sluchových signálů a snížit intenzitu tinnitu [8]. • GABAergní látky – Léky, které ovlivňují GABA receptory v mozku, se zkoumají jako potenciální léčba tinnitu spojeného s úzkostí [9]. • Zánětlivé markery – Rostoucí důkazy ukazují, že zánět může hrát roli v patofyziologii tinnitu, což vede k výzkumu protizánětlivých léků jako možného terapeutického řešení [10]. 7.4 Personalizovaná terapie a mezioborová spolupráce Vzhledem k tomu, že tinnitus má různé příčiny a projevy, stává se stále důležitější personalizovaný přístup k léčbě [11]. Nové diagnostické metody, včetně funkční magnetické rezonance (fMRI) a genetických testů, umožňují lépe porozumět individuálním faktorům, které přispívají k rozvoji tinnitu. Tento přístup vede k cílenějším terapeutickým intervencím [12]. Bimodální stimulace, neuroplasticita farma vývoj … Kapitola 7.: Současné novinky a možná vylepšení 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 22
Současně roste význam mezioborové spolupráce mezi otorinolaryngology, neurology, psychology a fyzioterapeuty. Integrovaný přístup kombinuje různé terapie, jako jsou zvuková terapie, KBT a neuromodulace, což vede k lepším výsledkům u pacientů [13]. Seznam odborné literatury 1. Baguley, D., McFerran, D., & Hall, D. A. (2013). Tinnitus. The Lancet, 382(9904), 1600-1607. 2. Lim, H. H., & Muniak, M. A. (2012). Toward a neural basis of bimodal stimulation for tinnitus suppression. Frontiers in Neuroscience, 6, 25. 3.Conlon, B., Langguth, B., Hamilton, C., Hughes, S., Meade, E., & Hall, D. A. (2020). Bimodal neuromodulation combining sound and tongue stimulation reduces tinnitus symptoms in a large randomized clinical study. Science Translational Medicine, 12(564), eabb2830. 4. Tyler, R. S., Stocking, C., Secor, C., & Slattery, W. H. (2021). Lenire treatment: Bimodal neuromodulation for tinnitus. Journal of the American Academy of Audiology, 32(3), 160-171. 5. Langguth, B., Kreuzer, P. M., Kleinjung, T., & De Ridder, D. (2013). Tinnitus: Causes and clinical management. The Lancet Neurology, 12(9), 920-930. 6.Lefaucheur, J. P., & Aleman, A. (2014). Transcranial magnetic stimulation for tinnitus: A review. Clinical Neurophysiology, 125(5), 973-982. 7.Nitsche, M. A., & Paulus, W. (2011). Transcranial direct current stimulation – update 2011. Restorative Neurology and Neuroscience, 29(6), 463-492. 8. Elgoyhen, A. B., Langguth, B., Vanneste, S., De Ridder, D., & Schecklmann, M. (2019). Identifying tinnitus subtypes: A step towards personalized treatment. The Lancet Neurology, 18(6), 483-495. 9. Rogan, S. C., & Roth, B. L. (2011). Remote control of neuronal signaling. Pharmacological Reviews, 63(2), 291-315. 10. Shore, S. E., Roberts, L. E., & Langguth, B. (2016). Maladaptive plasticity in tinnitus—triggers, mechanisms, and treatment. Nature Reviews Neurology, 12(3), 150-160. 11. Kreuzer, P. M., Vielsmeier, V., & Langguth, B. (2013). Chronic tinnitus: An interdisciplinary challenge. Deutsches Ärzteblatt International, 110(16), 278-284. 12. Schlee, W., Schecklmann, M., Lehner, A., Kolassa, I. T., Weisz, N., & Langguth, B. (2016). Reduced variability of auditory alpha activity in chronic tinnitus. Neural Plasticity, 2016, 7037607. 13. De Ridder, D., Vanneste, S., Weisz, N., Londero, A., Schlee, W., Elgoyhen, A. B., & Langguth, B. (2014). An integrative model of auditory phantom perception: Tinnitus as a unified percept of interacting separable subnetworks. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 44, 16-32. 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 23 Kapitola 7.: Současné novinky a možná vylepšení
Kapitola 8 „Příroda nám poskytla vše, co potřebujeme. Stačí jen vědět, kde hledat." Neznámý autor Nejlepší zdroje aktivních látek Prírodní látky s vedecky podloženými úcinky na tinnitus
Výzkum v oblasti tinnitu identifikoval několik přírodních látek, které mohou hrát klíčovou roli v podpoře sluchového systému a zmírnění příznaků tinnitu. Některé z nich působí jako antioxidanty, zatímco jiné zlepšují prokrvení vnitřního ucha nebo regulují neuronální aktivitu [1]. 8.1 Ginkgo biloba Ginkgo biloba je jedním z nejčastěji zkoumaných přírodních prostředků pro podporu sluchu a zmírnění tinnitu. Obsahuje flavonoidy a terpenoidy, které mají silné antioxidační a vazodilatační účinky, což může zlepšit průtok krve ve vnitřním uchu a chránit sluchové buňky před oxidačním stresem [2]. Klinické studie přinesly smíšené výsledky. Některé ukazují významné snížení intenzity tinnitu, zatímco jiné neprokázaly žádný významný efekt [3]. Proto je potřeba dalšího výzkumu k potvrzení jeho účinnosti [4]. 8.2 Antioxidanty Oxidační stres je jedním z faktorů, který může přispět k rozvoji tinnitu [5]. Antioxidanty, jako jsou vitamíny C a E, koenzym Q10 a N-acetylcystein, mohou pomoci chránit vláskové buňky ve vnitřním uchu před poškozením volnými radikály [6]. Studie prokázaly, že pacienti, kteří užívali antioxidanty v kombinaci s jinými léčebnými metodami, zaznamenali zlepšení sluchové funkce a zmírnění vnímání tinnitu [7]. 8.3 Hořčík Hořčík hraje klíčovou roli v regulaci nervové aktivity a může chránit sluchové buňky před poškozením způsobeným nadměrnou stimulací [8]. Studie naznačují, že suplementace hořčíkem může snížit riziko rozvoje tinnitu po vystavení hlasitému hluku [9]. Jedna klinická studie ukázala, že pacienti s tinnitem měli nižší hladiny hořčíku v krvi než kontrolní skupina, což naznačuje možnou souvislost mezi nedostatkem hořčíku a vznikem tinnitu [10]. 8.4 Zinek Zinek je esenciální minerál, který je důležitý pro imunitní funkce, enzymatickou aktivitu a neuronální signalizaci [11]. Studie ukázaly, že někteří pacienti s tinnitem mají nižší hladiny zinku v krvi, a že jeho suplementace může u některých pacientů přispět ke zmírnění příznaků [12]. Randomizovaná kontrolovaná studie zjistila, že pacienti, kteří užívali zinek po dobu 8 týdnů, zaznamenali mírné zlepšení ve vnímání tinnitu ve srovnání s placebem [13]. 8.5 Melatonin Melatonin je hormon regulující spánkový cyklus, který má také antioxidační a neuroprotektivní vlastnosti [14]. Studie ukazují, že pacienti s tinnitem mají často poruchy spánku, které mohou tinnitus zhoršovat [15]. Výzkum naznačuje, že melatonin může zlepšit kvalitu spánku a snížit intenzitu tinnitu, zejména u pacientů, kteří trpí nespavostí spojenou s tinnitem [16]. Kapitola 8.: Nejlepší zdroje aktivních látek 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 25 Nechť jídlo je tvým lékem a lék tvým jídlem …
Seznam odborné literatury 1. Baguley, D., McFerran, D., & Hall, D. A. (2013). Tinnitus. The Lancet, 382(9904), 1600-1607. 2.Rejali, D., Frye, M. D., & Luxon, L. M. (2010). The role of Ginkgo biloba in the treatment of tinnitus: A meta-analysis. International Journal of Audiology, 49(7), 488-495. 3.Hilton, M., & Stuart, E. (2004). Ginkgo biloba for tinnitus. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2, CD003852. 4. Ernst, E., & Stevinson, C. (1999). Ginkgo biloba for tinnitus: A review. Clinical Otolaryngology & Allied Sciences, 24(3), 164167. 5.Poirrier, A. L., Pincemail, J., Van Den Ackerveken, P., Lefebvre, P. P., & Malgrange, B. (2010). Oxidative stress in the cochlea: An update. Current Medicinal Chemistry, 17(30), 3591-3604. 6. Seidman, M. D., & Shivapuja, B. G. (1999). The role of antioxidants in the prevention and treatment of presbycusis. Journal of Otolaryngology, 28(6), 333-340. 7. Kang, J. W., Lee, J. H., Lee, J. S., & Kim, D. H. (2013). The effects of antioxidant therapy in patients with tinnitus. Clinical and Experimental Otorhinolaryngology, 6(1), 31-36. 8.Scherer, R. W., & Formby, C. (2019). Magnesium for tinnitus. Cochrane Database of Systematic Reviews, 12, CD007258. 9.Baracca, A., Sgarbi, G., Solaini, G., & Lenaz, G. (2003). Rhythmic changes in magnesium levels in patients with tinnitus: A controlled study. Hearing Research, 187(1800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 26 2), 86-92. 10. Attias, J., Weisz, G., Almog, S., Shahar, A., Wiener, M., & Freeman, S. (2004). Oral magnesium intake reduces permanent hearing loss induced by noise exposure. American Journal of Otolaryngology, 25(6), 327332. 11. Ochi, K., Ohashi, T., & Nishino, H. (2003). Zinc and tinnitus. The International Tinnitus Journal, 9(2), 147-150. 12. Yetiser, S., Tosun, F., Satar, B., Arslanhan, M., Akcam, T., & Ozkaptan, Y. (2002). The role of zinc in the treatment of tinnitus. Otolaryngology–Head and Neck Surgery, 126(2), 121-126. 13. Coelho, C., Tyler, R., & Hansen, M. (2007). Zinc as a possible treatment for tinnitus. American Journal of Audiology, 16(1), 1322. 14. Rosenberg, J. M., Silverstein, H., & Rowan, P. T. (1998). Melatonin: A role in reducing tinnitus? Otolaryngology–Head and Neck Surgery, 118(5), 793-797. 15. Megwalu, U. C., Finnell, J. E., & Piccirillo, J. F. (2006). The effects of melatonin on tinnitus and sleep. Archives of Otolaryngology–Head & Neck Surgery, 132(8), 883889. 16.Lopez-Gonzalez, M. A., Delgado, R., & Gomez-Cambronero, L. (2008). Effects of melatonin on subjective tinnitus. Acta Otorrinolaringologica Española, 59(7), 326-330. Kapitola 8.: Nejlepší zdroje aktivních látek
Kapitola 9 „Největší síla spočívá ve spolupráci." Henry Ford Synergické účinky Multimodální prístup k lécbe tinnitu
Léčba tinnitu často zahrnuje kombinaci různých přístupů, které se vzájemně doplňují a mohou vést k účinnějším výsledkům než jednotlivé terapie samostatně. Tento synergický efekt je založen na principu multimodálního přístupu, který kombinuje farmakologické, behaviorální a fyzioterapeutické metody [1]. 9.1 Kombinace farmakoterapie a behaviorálních terapií Studie ukazují, že propojení farmakologické léčby s kognitivně-behaviorální terapií (KBT) vede k lepším výsledkům u pacientů s chronickým tinnitem [2]. KBT pomáhá pacientům změnit negativní reakce na tinnitus a zmírnit stres spojený s jeho vnímáním, zatímco farmakoterapie může podporovat neurotransmiterovou rovnováhu v mozku [3]. Benzodiazepiny (např. klonazepam) se ukázaly jako účinné při snižování úzkosti související s tinnitem, ale jejich dlouhodobé užívání může vést k závislosti [4]. Antidepresiva (např. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu – SSRI) mohou pomoci pacientům, kteří trpí depresí nebo úzkostnými poruchami spojenými s tinnitem [5]. 9.2 Integrace zvukové terapie a sluchadel U pacientů se současnou ztrátou sluchu a tinnitem je kombinace sluchadel a zvukové terapie jedním z nejefektivnějších přístupů [6]. Zvuková terapie využívá externí zvuky k maskování tinnitu a podporuje neuroplasticitu, která pomáhá mozku snížit jeho vnímání [7]. Kombinace sluchadel a zvukové terapie může: • Zlepšit schopnost rozpoznávat řeč u pacientů s tinnitem a sluchovou ztrátou [8]. • Přispět k rychlejší habituaci, tedy přizpůsobení mozku na přítomnost tinnitu [9]. 9.3 Kombinace přírodních látek a farmakoterapie Některé přírodní látky se ukázaly jako účinné v kombinaci se standardní léčbou tinnitu [10]: • Ginkgo biloba – Zlepšuje prokrvení vnitřního ucha, což může být výhodné zejména u pacientů s vaskulárními poruchami [11]. • Hořčík – Podporuje ochranu neuronů před excitotoxicitou, což může přispět ke snížení symptomů tinnitu [12]. • Melatonin – Pomáhá regulovat spánkový cyklus a může snížit vnímání tinnitu, zejména u pacientů trpících nespavostí [13]. 9.4 Multidisciplinární přístup k léčbě tinnitu Synergický efekt lze dosáhnout také prostřednictvím mezioborové spolupráce specialistů z různých oblastí medicíny [14]: • Otorinolaryngologové diagnostikují možné příčiny tinnitu a určují léčebné strategie. • Neurologové se zaměřují na centrální nervovou soustavu a možné mozkové dysfunkce související s tinnitem. • Psychologové poskytují podporu pomocí KBT a dalších terapeutických přístupů. Kapitola 9.: Synergické účinky 800 182 572 7:30-16:30 (Pá: do14:00) Vyhlídka 39, 63800 Brno, Česká republika Tel: +420 545 222 863 Fax: +420 545 222 011 www.vitaharmony.cz Strana 28 Jak kombinovat různé terapie pro maximální účinek?
RkJQdWJsaXNoZXIy Nzg5MDg=